Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

7 Elektrické sítě

Rozvoj zdrojové základny ES ČR (jednotkové výkony, rozmístění zdrojů) není jediným činitelem, který bude ovlivňovat budoucí provoz a rozvoj elektrických sítí. Spotřeba elektřiny, tvar diagramu zatížení, akumulace, výkonové saldo a s tím spojené rozdílné přeshraniční přenosy elektřiny mají na budoucí podobu a provoz elektrických sítí v některých případech větší vliv než rozvoj zdrojové základny.

Střednědobý horizont

Případová studie Koncepční a případová studie Unijní – úspory s ohledem na předpokládaný rozvoj zdrojové základny nevedou k potřebě výrazných změn v plánovaném rozvoji elektrických sítí, který jednotliví provozovatelé těchto sítí připravují a aktualizují. Naproti tomu případová studie Unijní – nízkoemisní zdroje vyžaduje vhledem k předpokládanému růstu instalovaného výkonu FVE a VTE s připojením do sítí nn a vn výraznou rekonstrukci a rozvoj těchto sítí již ve střednědobém horizontu, a to především v oblastech, ve kterých budou nové decentrální zdroje ve velké míře umístěny. Lokální problémy, týkající se především napěťových poměrů a zatěžování vedení, bude nutné řešit nejen investičními opatřeními, ale též flexibilitou využívající regulačních množností decentrálních zdrojů, a to jak v oblasti činných, tak v oblasti jalových výkonů a také s využitím nových prvků akumulace. Vhodně implementovaná flexibilita zajistí splnění požadovaných technických kritérií provozu sítí nn, vn i 110 kV.

Přenosová soustava – rozvoj do roku 2025

obr_K7.jpg


Dlouhodobý horizont

Rozvoj přenosové sítě bude ovlivněn stavem zdrojové základny, zejména realizací nových jaderných zdrojů a velkých elektráren připojených do PS. Kromě toho má na provoz přenosové sítě nemalý vliv zatěžování přeshraničních vedení mezistátními přenosy energie. Zvláště se to projevuje na přeshraničních profilech CZ–PL a CZ–AT, u kterých se v budoucnu připravuje zrušení přeshraničních vedení 220 kV bez náhrady vedením 400 kV.

Koncepce rozvoje přenosové sítě v dlouhodobém horizontu předpokládá postupný přechod na jednotnou napěťovou úroveň 400 kV, která by měla být dokončena do roku 2040. Posílení přenosových sítí novými vedeními 400 kV spolu s rostoucím podílem decentrálních zdrojů povede k nižšímu zatěžování prvků elektrizační soustavy, čímž dojde k nárůstu jalových výkonů generovaných vedeními přenosové i distribuční soustavy. Udržení napěťových poměrů v provozních mezích si vyžádá instalaci nových kompenzačních prostředků. Celková roční dodávka elektřiny z PS do DS v roce 2050 je v případové studii Unijní – úspory o 9 TWh nižší a v případové studii Unijní – nízkoemisní zdroje o 8 TWh nižší než v případové studii Koncepční.

Další rozvoj distribučních soustav nn a vn bude ovlivněn pokračujícím nárůstem výroby z decentrálních zdrojů a změnou ve struktuře spotřeby – především jde o elektromobilitu. To si vyžádá výrazné posilování distribučních soustav na těchto napěťových úrovních. Výraznější bude také nutnost změn v organizaci provozu a způsobu řízení DS – využívání akumulace elektřiny spolu se zaváděním nových řídicích prvků. Provoz sítí je v případových studiích Koncepční a Unijní – úspory zajištěn za předpokladu realizace plánovaných investic v sítích všech napěťových úrovní. Případová studie Unijní – nízkoemisní zdroje vyžaduje výrazné investice do rozvoje a posilování distribučních sítí. Pro úspěšnou integraci decentrálních zdrojů, především v případové studii Unijní – nízkoemisní zdroje, by se musel velmi podstatným způsobem změnit způsob provozu a řízení sítí všech napěťových úrovní.