Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

3 Poptávka elektřiny

Volba směru vývoje energetiky bude mít na poptávku elektřiny zásadní vliv. Vedle hospodářského vývoje budou pro poptávku elektřiny důležitými faktory především rozvoj elektromobility a uplatnění elektřiny při náhradě fosilních paliv, především tuzemského hnědého uhlí. Analýza ukazuje, že nejvyšší poptávky elektřiny by Česká republika dosahovala v případě snahy o naplnění Roadmap 2050 pomocí důrazu na nízkoemisní zdroje energie. Naopak nejnižší poptávku elektřiny by ČR vykazovala pro případ snahy naplnit cíle Roadmap 2050 dominantně pomocí maximálních technicky realizovatelných úspor. Dvě Unijní případové studie zahrnují předpoklad výrazného příklonu k elektromobilitě, která je ve srovnání s případovou studií Koncepční v těchto případových studiích shodně přibližně na dvojnásobné úrovni. Především elektromobilita způsobí, že vývoj poptávky elektřiny v případové studii Unijní – úspory nebude po roce 2030 klesat, ale že i v této případové studii zaznamená poptávka elektřiny výrazný nárůst.

Tuzemská netto spotřeba s elektromobily – celková a síťově dodávaná elektřina

obr_K3.jpg


Střednědobý horizont

  • Již ve střednědobém horizontu se vývoj poptávky elektřiny významně liší dle případové studie, což je způsobeno především rozdíly v míře aplikace úspor a v míře rozvoje elektromobility.
  • Koncepční případová studie předpokládá v roce 2030 tuzemskou netto spotřebu se zahrnutím elektromobility 72 TWh, což je oproti roku 2016 nárůst o přibližně 18%; ve stejné kategorii je to pro případovou studii Unijní – úspory 67 TWh a pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje pak 75 TWh.


Dlouhodobý horizont

  • V dlouhodobém výhledu jsou případové studie ve výši poptávky již značně diferencované; přitom případová studie Koncepční je svou trajektorií přibližně uprostřed obou krajních.
  • Koncepční případová studie předpokládá v roce 2050 tuzemskou netto spotřebu se zahrnutím elektromobility 82 TWh, což je oproti roku 2016 nárůst o přibližně 34%; ve stejné kategorii je to pro případovou studii Unijní – úspory 73 TWh a pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje pak 92 TWh.
  • Velmi významným očekávaným růstovým vlivem bude uplatnění elektromobility; vysoké uplatnění elektromobility je přitom čím dál více pravděpodobné a rovněž technická provedení dostávají konkrétní rozměr. V Unijních případových studiích, ve kterých byl dán důraz na snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin obecně, je předpokládána poptávka sektoru elektromobility v roce 2050 na úrovni přibližně 12 TWh; v případové studii Koncepční, která je ze strany emisí kompromisní, je to jen přibližně 6 TWh.
  • Případové studie se výrazně liší v množství elektřiny vyrobené na úrovni nízkého a vysokého napětí. Dle případové studie Koncepční a Unijní – úspory tato výroba činí v roce 2050 přibližně 20 TWh, dle případové studie Unijní – nízkoemisní zdroje je to však přibližně 37,2 TWh.


Výroba na nejnižší distribuční úrovni nízkého napětí bude snižovat množství síťově dodávané elektřiny a navíc navyšovat množství nevykazované spotřeby. V případě Koncepční případové studie může nevykazovaná spotřeba činit přibližně 2 TWh, v případě případové studie Unijní – nízkoemisní zdroje pak až přibližně 7,2 TWh.