Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

5 Primární zdroje energie

Změna struktury primárních zdrojů energie pro elektroenergetiku a pro teplárenství je významným faktorem dlouhodobého vývoje ES ČR. Půjde o zásadní změnu v druzích primárních zdrojů a v jejím důsledku pak i o výraznou změnu v soběstačnosti. Souhrnně lze dlouhodobý vývoj charakterizovat odchodem od uhlí, větším podílem jaderné energie, významnějším uplatněním zemního plynu a nárůstem obnovitelných zdrojů. Tyto změny budou probíhat postupně v celém období až do roku 2050 s tím, že v určitých časových řezech dojde ke skokovým změnám.


Střednědobý horizont

  • Ve všech případových studiích bude klesat těžba hnědého uhlí. Podstatným momentem bude ukončení těžby kvalitního hnědého uhlí na lomu ČSA kolem roku 2025. To zasáhne mnohé teplárny a povede i k omezení produkce tříděného hnědého uhlí pro malospotřebitele – výpadek těžby asi 2,5 mil. tun. Ukončení těžby vyplývá z toho, že se dosud stále setrvává na platnosti územně-ekologických limitů na lomu ČSA. I v případě, že by došlo k jejich prolomení, bude v dodávkách uhlí z tohoto lomu prodleva, vyplývající z již delší dobu neprobíhající skrývkové činnosti. S další těžbou je tak možné počítat nejdříve od roku 2030.
  • Lomy, které již nejsou blokovány limity (např. DNT a Bílina), budou produkovat menší objemy uhlí, neboť jsou často navázány na životnost místních elektráren. Těžba zbývajících zásob půjde nižším tempem a dojde k vyřazení některých stávajících odběratelů.
  • Nepředpokládá se, že by tuzemská těžba černého uhlí výrazně překročila časový horizont roku 2023. To pak znamená, že i teplárenské zdroje, které dnes tuzemské černé uhlí využívají, budou nuceny černé uhlí dovážet ze zahraničí či přejít na jiné palivo. To se netýká elektrárny Dětmarovice, jejíž odstavení je již plánováno (přibližně 500 MW).
  • Postupně se bude navyšovat spotřeba zemního plynu využívaného pro narůstající rozsah menších zdrojů pro kombinovanou výrobu.
  • Předpokládá se, že poroste uplatnění biomasy pro spoluspalování s uhlím, navyšovat se bude i produkce elektřiny z bioplynu, která bude silně záviset na tom, zda bude podpora i nadále podmíněna uplatněním tepla.

Zajištění primárních energetických zdrojů pro elektroenergetiku a teplárenství

obr_K5.jpg


Dlouhodobý horizont

  • Těžba hnědého uhlí bude nadále klesat na cílovou hodnotu kolem 50 PJ v případové studii Koncepční a na nulu v Unijních případových studiích. Dojde k ukončení těžby ve významném rozsahu, a tím k ukončení provozu velkých zdrojů, jako jsou například Tušimice II a Prunéřov II u lomu DNT. Obdobně to platí pro zdroje zásobované uhlím ze Sokolovského revíru: zejména teplárna Vřesová, PPC Vřesová, teplárna Plzeň a další.
  • Zcela vymizí tříděné uhlí pro malospotřebitelský sektor – dnes asi 3 mil. tun. Veškeré zbylé zásoby budou určeny jen pro vybrané zdroje, například pro nový zdroj v Ledvicích, který je teprve uváděn do provozu.
  • Těžba černého uhlí v tuzemsku patrně nebude probíhat. Veškeré černé energetické uhlí v rozsahu asi 2 mil. tun ročně by bylo nutné dovážet, například z Polska. I jeho exportní schopnost je však nejistá. Nelze vyloučit dovoz ze vzdálených lokalit, tedy buď vlakovou dopravou z Ruska nebo přes západoevropské přístavy ze zámořských lokalit. Dovozy by byly nutné v Koncepční případové studii až do roku 2050, v Unijních případových studiích by potřeba černého energetického uhlí po roce 2045 klesala až k nule.
  • Využití zemního plynu vzroste významnou měrou. Uplatní se při výrobě základní a pološpičkové elektřiny ve velkých paroplynových zdrojích, v malém i velkém teplárenství. S velkým rozvojem OZE bude nutno vybudovat rychle startující plynové spalovací jednotky, zvláště v případové studii Unijní – nízkoemisní zdroje. Spotřeba zemního plynu pro elektroenergetiku a teplárenství vzroste ze stávající asi 1 mld. m3 až na hodnotu přes 5 mld. m3. Zdroje na zemní plyn, realizovatelné rychleji než zdroje jaderné, se mohou zásadní měrou podílet na vykrývání nedostatků v bilanci při skluzu výstavby nových jaderných zdrojů. Z toho vyplývá i výrazné kolísání spotřeby plynu, která ve všech případových studiích vykazuje v období 2035 až 2045 přechodný nárůst.
  • Uplatnění obnovitelných zdrojů se bude neustále zvyšovat, v případě případové studie Unijní – nízkoemisní zdroje půjde o limitní využití přírodního potenciálu OZE na území ČR (především FVE a VTE). Počítá se také s nárůstem produkce elektřiny z biomasy i bioplynu. Přestože v Unijních případových studiích se počítá i s limitním využitím těchto paliv, půjde spíše pouze o doplňkový podíl v bilanci. Potřeba biomasy pro energetiku by v roce 2050 dosáhla hodnoty podle případových studií 7 až 8,5 mil. tun ročně.