Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

8 Trh a ekonomika

Trh s elektřinou prochází obdobím významných změn, které by však neměly negativně ovlivňovat spotřebitele. Koneční zákazníci vyžadují vysokou spolehlivost zajištění dodávek elektřiny za stabilní ceny. Současné nízké burzovní ceny silové elektřiny v Evropě sice podporují hospodářský růst, ale nejsou dostatečným podnětem pro investice do jakýchkoli nepodporovaných zdrojů. Povinné úspory energie stanovené EK vyžadují investice na straně spotřebitelů a v řadě případů jsou podmíněny finanční podporou ze státního rozpočtu. Pro ČR je důležité dosáhnout konsensu o vhodném rozvoji energetiky a dospět k dohodě o způsobu jeho financování. SEK je z tohoto pohledu dobře vyváženým výchozím dokumentem.

Evropský trh prochází postupnou integrací a v současnosti je převážná část zemí EU zapojena do společného trhu a připojení ostatních zemí je prioritou. Aktuálně se pozornost v integraci trhů zaměřuje na projekt XBID, který má přinést integraci vnitrodenních trhů s elektřinou. Dokončení projektu ve formě propojení prvních zemí je plánováno na první polovinu roku 2018. Připojení dalších zemí, které se bude týkat i některých přeshraničních profilů České republiky, by se mohlo uskutečnit na jaře 2019. Propojením trhů s elektřinou snahy o integraci evropské energetiky nekončí. Je kladen stále větší důraz na zvýšení možnosti obchodovat elektřinu blíže času dodávky, který umožní mimo jiné i lepší integraci OZE na energetickém trhu. Z tohoto důvodu je nejpozději do roku 2025 plánováno zavedení společného vypořádání odchylek na 15minutovém základu a zavedení standardizovaných PpS (aFRR – automatická SR, mFRR – manuální SR, RR – terciální rezerva). Vývoj vybraných propojených trhů s elektřinou v Evropě ukazuje následující obrázek. Dokladem o zvyšujícím se důrazu na možnost obchodovat elektřinu blíže času dodávky je i trvalý nárůst uzavřených obchodů na platformách umožňujících krátkodobé obchodování (denní a vnitrodenní) s elektřinou v Evropě. Např. na tuzemské platformě organizované operátorem trhu v ČR (OTE, a.s.) bylo v roce 2017 zobchodováno celkově 22,33 TWh elektřiny, díky tomu bylo dosaženo nárůstu ve výši 7,6% oproti roku 2016, ve kterém se zobchodovalo 20,75 TWh elektřiny. Z toho objem obchodů s elektřinou na denním trhu dosáhl výše 21,75 TWh. Na vnitrodenním trhu s elektřinou bylo zobchodováno 544,8 GWh elektřiny a zbývající část byla zobchodována na blokovém trhu s elektřinou. Celkový zobchodovaný objem na krátkodobém trhu v ČR tak průměrně činí přibližně 1/3 tuzemské netto spotřeby.

 

Vývoj vybraných propojených trhů s elektřinou v Evropě

obr_K8.jpg

Střednědobý horizont

Ve střednědobém výhledu do roku 2030 se na základě analýzy provedených výpočtů a po zohlednění dalších relevantních vlivů očekává významná korelace cen na německém a českém trhu s elektřinou – německý trh bude pro české ceny určujícím. Z analýzy poptávky elektřiny a disponibility zdrojů vyplývá, že zpočátku budou tržní ceny elektřiny stagnovat na úrovni okolo 32 EUR/MWh. Výraznější růst ceny je očekáván po roce 2020 díky změně skladby zdrojů jak v České republice, tak v Německu (ukončení provozu posledních jaderných elektráren) s postupným navýšením do roku 2030 na úroveň okolo 45 EUR/MWh. Růst ceny elektřiny do roku 2030 odráží předpokládaný růst ceny povolenek díky mechanismu MSR (Market Stability Reserve).


Dlouhodobý horizont

Má-li být elektrizační soustava po roce 2030 stabilní a spolehlivá, bude nutné do ní výrazně investovat. Celkové investice na obnovu a rozvoj ES ČR se budou za období 2018 až 2050 pohybovat mezi 1,1 až 1,6 bil. CZK2015. V roce 2050 budou potřebné roční investice na obnovu a rozvoj zdrojové základny ES ČR výrazně vyšší oproti současnosti. Velikost potřebných ročních investic je významně odlišná v rámci jednotlivých případových studií. K největším rozdílům mezi případovými studiemi bude docházet v závěru období, konkrétně v roce 2050. V tomto roce očekávané roční investice do samotné elektroenergetiky (výroba, přenos a distribuce) pro případovou studii Koncepční dosáhnou téměř 70 mld. CZK2015, pro případovou studii Unijní – úspory téměř 80 mld. CZK2015 a pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje přesáhnou 100 mld. CZK2015. Hlavním důvodem této disproporce jsou vysoké náklady spojené s akumulací elektřiny zejména u případové studie Unijní – nízkoemisní zdroje. Zvýšená investiční náročnost se promítá do výrobních nákladů elektřiny a tyto jsou u případové studie Unijní – nízkoemisní zdroje zhruba o 40% vyšší oproti případové studii Koncepční. Zvýšení výrobních nákladů bude vyvolávat tlak na odpovídající růst cen elektřiny. Případová studie Unijní – úspory vedle investic do samotné elektroenergetiky vyžaduje vysoké investice do dodatečných úspor nad rámec případových studií Koncepční a Unijní – nízkoemisní zdroje. Po započtení investic do úspor se roční investice kolem roku 2050 v případové studii Unijní – úspory navýší na téměř 130 mld. CZK2015. Průměrné roční investice ukazuje následující obrázek.

Náklady na zajištění veškeré energie (zahrnují elektřinu, teplo, plyn a další energetické zdroje) pro spotřebitele, do kterých je pro srovnatelnost nutno zahrnout i náklady na úsporná opatření, budou ve srovnání s případovou studií Koncepční o téměř 20% vyšší v případové studii Unijní – úspory a o téměř 10% vyšší v případové studii Unijní – nízkoemisní zdroje.