Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

6 Životní prostředí

Environmentální politika EU má zásadní vliv na podobu české energetiky. Tato politika stanovuje do roku 2050 snížení celkových emisí CO2 o 80% v porovnání s rokem 1990 a pro energetiku je cíl ještě vyšší. Pokud by se energetika rozvíjela dle případové studie Koncepční, nesplní pravděpodobně stanovené cíle. Těmto cílům vyhovují pouze Unijní případové studie. Unijní případové studie však vyžadují velké strukturální změny ve zdrojové základně a značné přímé i indukované investice. Další tlak na snižování emisí bude znamenat výrazné navyšování měrných investic do redukce skleníkových plynů a výraznou ztrátu efektivity těchto investic.

Střednědobý horizont

Jako důsledek splnění směrnice 2010/75/EU je očekáván výrazný pokles emisí znečišťujících látek na přelomu let 2020 a 2021. Další pokles do roku 2030 již bude pozvolný. Bezprostřední příčinou poklesu bude především postupné dožívání uhelných zdrojů a jejich odstavování. Cíl snížení objemu emisí skleníkových plynů k roku 2020 lze za splněný považovat již dnes. Do roku 2030 poté emise skleníkových plynů poklesnou ve srovnání s rokem 2005 o 30 až 32% ve všech případových studiích. Předpokládaný závazek ČR na snížení objemu povolenek v systému EU ETS do roku 2030 je však vyšší (41% oproti roku 2005). Pokud tedy nebudou české energetice přiznány další dodatečné povolenky, lze očekávat jejich nedostatek na trhu. Řešením je snížení exportu elektřiny a získání povolenek z fondů vyčleněných pro modernizaci.

Bilance emisí CO2

obr_K6.jpg

Dlouhodobý horizont

Další výraznější snižování emisí jak skleníkových plynů, tak znečišťujících látek je očekáváno po roce 2030 s ukončením provozu některých starých bloků spalujících tuzemské hnědé uhlí. Po roce 2030 již také dochází k odklonu případové studie Koncepční od obou Unijních případových studií. Rozdíl je způsoben zejména strmým nárůstem obnovitelných zdrojů u případové studie Unijní – nízkoemisní zdroje a prvním výraznějším snížením spotřebovaného paliva u případové studie Unijní – úspory.

Do roku 2050 jsou emise CO2 v případové studii Koncepční nižší o 73% oproti roku 2005. V případových studiích Unijní – úspory a Unijní – nízkoemisní zdroje jsou oproti roku 2005 emise sníženy o 93%. Z analyzovaných případových studií vyhovuje emisnímu cíli případová studie Unijní – úspory a Unijní – nízkoemisní zdroje, ve kterých je splnění EU Energy Roadmap 2050 základním vstupním předpokladem. Bude-li další vývoj elektroenergetiky probíhat dle SEK (případová studie Koncepční) bude pro splnění emisního cíle nutné po roce 2040 zavést technologii CCS.