Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

5 Plynárenská infrastruktura ČR

Plynárenská infrastruktura v ČR je velmi rozvinutá a schopna reagovat na měnící se podobu tranzitu plynu přes její území. Změny směrů toků plynu napříč Evropou výraznou měrou ovlivní budoucí rozvoj tranzitní soustavy. Rozvojové projekty nových mezinárodních plynovodů a klesající těžba plynu v Evropě budou v budoucnu určovat směr tranzitních toků. Tranzitní část přepravní soustavy je z pohledu nynější poptávky i současného tranzitu dostatečně dimenzovaná. Kapacity hraničních předávacích stanic ukazuje následující obrázek. Zásobování severní Moravy a Slezska je podmíněno spoluprací provozovatele přepravní soustavy s provozovateli tamních zásobníků. Region je totiž zásobován jedinou linií vnitrostátní přepravní soustavy o průměru 700 mm a roční kapacitě okolo 4 mld. m3.

Kapacita zásobníků i jejich čerpací a vtláčecí výkony jsou úměrné nynější poptávce plynu v ČR. Povinnost obchodníků zajistit bezpečnostní standard dodávek chráněným zákazníkům se prozatím neprojevila zvýšenou poptávkou po skladovacích kapacitách, a tudíž ani na ceně skladovací kapacity zásobníků, které nabízeli jejich provozovatelé v aukcích. Dlouhodobé udržování cen skladovací kapacity na úrovni či pod úrovní provozních nákladů odrazuje od investic do rozšíření zásobníkových kapacit. V některých zemích EU dokonce nepříznivá situace přiměla provozovatele uzavřít či pozastavit provoz některých zásobníků plynu. V roce 2017 začali o takové možnosti hovořit i čeští provozovatelé zásobníků.


Střednědobý horizont

Ve střednědobém horizontu lze očekávat realizaci projektů, které reagují na změnu směru tranzitních toků přes ČR směrem do Rakouska, Itálie a jižního Německa. Jedná se především o rozšíření stávající hraniční předávací stanice Hora Svaté Kateřiny a o vybudování paralelní linie plynovodu Gazela. Úpravy provedené v roce 2016 na kompresní stanici ve Veselí nad Lužnicí již umožňují přepravu plynu ve směru Přimda–Lanžhot. Soubor těchto projektů navýší přepravní kapacitu mezi obchodními oblastmi Gaspool (Německo) a CEGH (Rakousko). K tomu má posloužit i plánovaný plynovod BACI. Projekt má šanci uspět spíše v redukovaném rozsahu do 7 mld. m3 ročně s tím, že dojde k navýšení výstupní kapacity na profilu CZ–SK na stanici Lanžhot o 11 mld. m3 ročně. Při rozhodování o výsledné kapacitě projektu BACI bude důležitý případný zájem obchodníků o využívání virtuálního propojení CZ–AT (služba TRU) o roční kapacitě 850 GWh (80 mil. m3). Služba TRU je v provozu od roku 2018 a jedná se o koordinovanou kapacitu sjednanou mj. se slovenským přepravcem – společností eustream.

Na rok 2022 je plánována realizace tuzemského plynovodu Moravia. Plynovod Moravia je jednoznačně přínosný pro zásobování střední a severní Moravy a Slezska plynem a bez jeho realizace nelze uskutečnit rozvoj zdrojové základny ES ani v jedné z řešených případových studií. Tento projekt bývá často přehodnocován a dosud není jisté, kdy bude plynovod zprovozněn. Podobná je situace i u navazujícího plynovodu STORK II, který by umožnil propojit region s polskou soustavou. Propojení CZ–PL by bylo užitečné z důvodu větší diverzifikace zdrojů a z hlediska většího propojení trhů, aktuálně však naráží na pokles zájmu polské strany a technicky pak na fakt, že polské sítě v místě propojení disponují nižším provozním tlakem než česká strana.

Případná realizace propojení BACI a STORK II nebude mít přímý vliv na zabezpečení dodávek plynu do ČR, přestože mohou navýšit diverzitu tras vedoucích do ČR. BACI umožní obchodníkům vyhnout se poplatkům spojeným s přepravou plynu do Rakouska a Itálie přes Slovensko. V případu plynovodu STORK II se nabízí především tranzit plynu do Polska. Termín realizace plynovodu Záboří–Oberkappel je neznámý, projekt byl odložen na neurčito a ve střednědobém horizontu nejspíše realizován nebude.

Střednědobě není očekáváno zprovoznění žádného nového zásobníku, bude pouze postupně zprovozňována plná kapacita zásobníku Dambořice. V roce 2019 je pak plánováno napojení zásobníku v Dolních Bojanovicích na českou plynárenskou soustavu. Poměr zásobníkové kapacity a spotřeby pak bude činit 40 až 48%, a bude tedy s rezervou naplněn požadavek SEK.

Možnosti rozvoje přepravní soustavy

obr_K5.jpg


Dlouhodobý horizont

Nelze jednoznačně určit, jak nové zásobovací trasy z jižního směru (TurkStream, Jižní koridor atd.) změní situaci na evropském trhu s plynem. Širší zdrojové portfolio by navýšilo nabídku na trhu a pravděpodobně posílilo změnu směrů toků plynu v Evropě. Dlouhodobé obchodování bude pravděpodobně ve větší míře nahrazováno krátkodobým obchodováním na burzách. Rozvoj infrastruktury bude silně vázán na požadavky trhu a bude jej následovat. Česká soustava pravděpodobně nebude v dlouhodobém horizontu výrazně navyšovat svou přepravní kapacitu. Od roku 2035 bude plynovod Gazela zpřístupněn rovněž třetím stranám (výjimka byla udělena pouze ve směru Brandov–Waidhaus). S ohledem na očekávaný růst poptávky by pro naplnění požadavku SEK bylo potřeba v závislosti na případové studii do roku 2050 zprovoznit až 1,2 mld. m3 nové zásobníkové kapacity.