Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

3 Poptávka plynu

Volba směru vývoje energetiky bude mít na poptávku plynu zásadní vliv. Vedle hospodářského vývoje bude pro poptávku plynu důležitým vlivem především využití plynu při monovýrobě elektřiny a v kombinované výrobě elektřiny a tepla a obecně při náhradě fosilních paliv, především tuzemského hnědého uhlí. Analýza ukazuje, že nejvyšší poptávky plynu by ČR dosahovala v případě rozvoje dle Státní energetické koncepce. V porovnání s minulými řešeními je nynější poptávka plynu v případové studii Koncepční výrazně vyšší, a to zejména z důvodu přehodnocení názoru na termíny odstavování a zprovozňování jaderných bloků a odklon od využití hnědého uhlí.


Střednědobý horizont

Již ve střednědobém horizontu se vývoj poptávky plynu dle případových studií významně liší, což je způsobeno především rozdíly v míře aplikace úspor a v míře využití plynu při monovýrobě elektřiny a v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Koncepční případová studie předpokládá v roce 2030 celkovou spotřebu plynu se zahrnutím CNG/LNG ve výši 110 TWh, což je oproti roku 2016 nárůst přibližně 24%; ve stejné kategorii je to pro případovou studii Unijní – úspory 102 TWh a pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje pak 111 TWh.

Celková spotřeba plynu 

obr_K3.jpg


Dlouhodobý horizont

  • Všechny případové studie předpokládají růst poptávky plynu přibližně do roku 2040, přičemž nejnižší nárůst předpokládá případová studie Unijní – úspory, což je dáno předpokladem dosahování limitně vysokých úspor energie obecně, tedy i tepla z CZT a elektřiny.
  • Koncepční případová studie předpokládá v roce 2050 hodnotu celkové spotřeby plynu ve výši 146 TWh, což je hodnota srovnatelná s hodnotou u případové studie Decentrální z řešení v roce 2016.
  • Ze srovnání několika posledních výhledů poptávky dále plyne, že případová studie Unijní – úspory je hodnotami poptávky blízká případové studii Nízkoemisní z řešení v roce 2015.
  • Obě Unijní případové studie předpokládají výrazně nižší nárůst poptávky plynu, a to především z důvodu výrazně nižšího očekávaného využití plynu pro monovýrobu elektřiny a pro KVET, což je dáno jen omezeným využitím plynu v nízkoemisní energetice.
  • Využití plynu pro monovýrobu elektřiny a KVET bude nejvýraznějším faktorem vývoje poptávky plynu v ČR, a to zejména, pokud by se vyvíjela dle případové studie Koncepční.
  • Vedle monovýroby elektřiny a KVET bude pro rozvoj poptávky plynu určující využití při náhradě tříděného hnědého tuzemského uhlí a využití v dopravě ve formě CNG a LNG. Využití CNG a LNG v dopravě bude podle aktuálního výhledu dočasné.
  • Srovnání posledních devíti výhledů poptávky plynu, které jsou provedeny pro tři nejvýznamnější způsoby diferenciace rozvoje energetiky (míra emisivity, míra decentralizace a způsob dosažení dekarbonizace), ukazuje, že poptávka plynu ČR by do roku 2050 téměř jistě neměla klesnout pod přibližně 100 TWh, ale také by neměla narůst nad přibližně 150 TWh