Používáme soubory cookies pro správné zobrazení obsahu webu. Setrváním na stránkách vyjadřujete souhlas s naší politikou cookies.
Více informací Rozumím
OTE logo

Přejít na obsah | Přejít na navigaci

/images/level_banner/statistika.jpg

6 Provoz plynárenské soustavy

Česká plynárenská soustava je v současnosti provozována bez závažných výkyvů s vysokou mírou bezpečnosti. Stávající kapacita hraničních předávacích stanic je z hlediska objemu dostatečná jak pro současnou poptávku, tak pro její očekávaný vývoj dle jednotlivých případových studií. Nová přeshraniční propojení, zejména na Rakousko a Polsko, tak mohou mít spíše diverzifikační funkci.

Ze síťového hlediska je problematické zásobování střední a severní Moravy a Slezska, které leží mimo tranzitní systém a zároveň jsou zde umístěny tři zásobníky plynu (Lobodice, Štramberk a Třanovice) připojené do vnitrostátní přepravní soustavy. Odlišnosti mezi jednotlivými roky reflektují obchod s plynem (spekulace obchodníků – čekání na pokles ceny plynu) a silně teplotně závislou poptávku.

Růst denních i ročních spotřeb plynu bude způsoben především vyšším využitím plynu při monovýrobě elektřiny a v KVET. Vyšší spotřeba plynu, a především jeho využití při výrobě elektřiny si pak vyžádá adekvátní rozvoj zásobníkové kapacity: pro Koncepční případovou studii je požadován nejvyšší rozvoj, naproti tomu případová studie Unijní – úspory nevyžaduje nad rámec již existujících projektů další nové zásobníkové kapacity.

Ve všech případových studiích je soustava z pohledu provozu zásobníků provozovatelná přinejmenším na úrovni dnešní bezpečnosti a zajištěnosti zásobníkových kapacit. Pokud bude ČR požadovat vysoké zálohy dodávek plynu v situaci nízké rentability provozu zásobníků, bude muset přistoupit k jejich dotaci.

Navržený rozvoj tuzemských zásobníků plynu není jedinou možností, jak flexibilitu a zálohu v dodávkách plynu zajistit. Lze uvažovat o zajištění zásobníkové kapacity v zahraničí (bezpečnostní standardy požadují pro obchodované množství plynu zajištění zásob obecně v zemích EU) či se spolehnout na trh s plynem v krátkodobých horizontech (zde by bylo nutné mít zajištěný tok na mezistátním profilu). Obojí však s sebou nese navýšení závislosti na zahraničí, které je zejména v situaci, kdy bude plyn rutinně využíván k samostatné výrobě elektřiny a ke kombinované výrobě elektřiny a tepla, velmi riskantní. Podobně jako při zajištění provozní flexibility a zálohy pro provoz elektrizační soustavy i v případě plynárenské soustavy je v investičně nestabilním prostředí velké riziko, že flexibilita a záloha nebude dostupná obecně v celé EU.

Počet dnů provozu bez omezení spotřeby při snížení dovozu plynu o 75%

obr_K6.jpg


Střednědobý horizont

Výhled provozu plynárenské soustavy do roku 2030 charakterizují následující body:

  • bude se měnit provozní konfigurace sítě díky novým prvkům v infrastruktuře; je očekáván nárůst využití přepravních kapacit české přepravní soustavy po zprovoznění plynovodu EUGAL; toky plynu budou ve stále větší míře směřovat ze severozápadu na jihovýchod republiky,
  • ve všech sledovaných případových studiích dojde do roku 2030 k nárůstu maximálních denních hodnot spotřeby plynu v roce (o 24% pro případovou studii Koncepční, o 13% pro případovou studii Unijní – úspory a o 23% pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje),
  • v období do roku 2030 nebude kromě dosažení plné kapacity Dambořic a napojení Dolních Bojanovic potřeba další nové zásobníkové kapacity,
  • poměr kapacity zásobníků a teplotně přepočtené spotřeby neklesne u žádné z případových studií po výše uvedených navýšeních pod 40%.


Dlouhodobý horizont

  • Výhled provozu plynárenské soustavy z pohledu zajištění denních bilancí poptávky a nabídky do roku 2050 charakterizují následující body:
  • i přes uvažovanou výstavbu jádra předpokládají všechny případové studie značný nárůst výroby elektřiny a tepla z plynu; za stávající konfigurace soustavy však nebude ze síťového hlediska možné všechny tyto zdroje do plynárenské sítě připojit; jedná se především o oblast střední a severní Moravy a Slezska; podmínkou připojení plynových zdrojů je realizace plynovodu Moravia či jiné řešení (výstavba paralelní větve souběžné se současnou linií DN 700 pouze na částečném úseku),
  • ve všech sledovaných případových studiích dojde do roku 2040 k nárůstu denních hodnot spotřeby plynu (o 32% pro případovou studii Koncepční, o 4% pro případovou studii Unijní – úspory a o 23% pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje),
  • do roku 2050 pak dojde k mírnému poklesu u případové studie Unijní – úspory a k mírnému nárůstu pro případové studie Koncepční a Unijní – nízkoemisní zdroje,
  • u případové studie Unijní – úspory nebude potřeba žádné nové zásobníkové kapacity; pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje bude pro naplnění požadavku SEK potřeba přibližně 200 mil. m3 nové kapacity a u případové studie Koncepční pak přibližně 1,2 mld. m3 nové kapacity.