Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Poptávka plynu

Volba směru vývoje energetiky bude mít na poptávku plynu zásadní vliv. Vedle hospodářského vývoje bude pro poptávku plynu důležitým vlivem především využití plynu při monovýrobě elektřiny a v kombinované výrobě elektřiny a tepla a obecně při náhradě fosilních paliv, především tuzemského hnědého uhlí. Analýza ukazuje, že nejvyšší poptávky plynu by ČR dosahovala v případě rozvoje dle Státní energetické koncepce. V porovnání s minulými řešeními je nynější poptávka plynu v případové studii Koncepční výrazně vyšší, a to zejména z důvodu přehodnocení názoru na termíny odstavování a zprovozňování jaderných bloků a odklon od využití hnědého uhlí.


Střednědobý horizont

Již ve střednědobém horizontu se vývoj poptávky plynu dle případových studií významně liší, což je způsobeno především rozdíly v míře aplikace úspor a v míře využití plynu při monovýrobě elektřiny a v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Koncepční případová studie předpokládá v roce 2030 celkovou spotřebu plynu se zahrnutím CNG/LNG ve výši 110 TWh, což je oproti roku 2016 nárůst přibližně 24%; ve stejné kategorii je to pro případovou studii Unijní – úspory 102 TWh a pro případovou studii Unijní – nízkoemisní zdroje pak 111 TWh.

Celková spotřeba plynu 

obr_K3.jpg


Dlouhodobý horizont

  • Všechny případové studie předpokládají růst poptávky plynu přibližně do roku 2040, přičemž nejnižší nárůst předpokládá případová studie Unijní – úspory, což je dáno předpokladem dosahování limitně vysokých úspor energie obecně, tedy i tepla z CZT a elektřiny.
  • Koncepční případová studie předpokládá v roce 2050 hodnotu celkové spotřeby plynu ve výši 146 TWh, což je hodnota srovnatelná s hodnotou u případové studie Decentrální z řešení v roce 2016.
  • Ze srovnání několika posledních výhledů poptávky dále plyne, že případová studie Unijní – úspory je hodnotami poptávky blízká případové studii Nízkoemisní z řešení v roce 2015.
  • Obě Unijní případové studie předpokládají výrazně nižší nárůst poptávky plynu, a to především z důvodu výrazně nižšího očekávaného využití plynu pro monovýrobu elektřiny a pro KVET, což je dáno jen omezeným využitím plynu v nízkoemisní energetice.
  • Využití plynu pro monovýrobu elektřiny a KVET bude nejvýraznějším faktorem vývoje poptávky plynu v ČR, a to zejména, pokud by se vyvíjela dle případové studie Koncepční.
  • Vedle monovýroby elektřiny a KVET bude pro rozvoj poptávky plynu určující využití při náhradě tříděného hnědého tuzemského uhlí a využití v dopravě ve formě CNG a LNG. Využití CNG a LNG v dopravě bude podle aktuálního výhledu dočasné.
  • Srovnání posledních devíti výhledů poptávky plynu, které jsou provedeny pro tři nejvýznamnější způsoby diferenciace rozvoje energetiky (míra emisivity, míra decentralizace a způsob dosažení dekarbonizace), ukazuje, že poptávka plynu ČR by do roku 2050 téměř jistě neměla klesnout pod přibližně 100 TWh, ale také by neměla narůst nad přibližně 150 TWh