Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Trh a ekonomika

Převis nabídky nad poptávkou plynu spolu s poklesem cen plynu ve všech částech světa v posledních třech letech způsobil sbližování cen mezi jednotlivými trhy, včetně dopadu na cenovou hladinu plynu v EU. V roce 2016 byly průměrné ceny plynu na velkoobchodních trzích v EU proti americkým přibližně dvojnásobné a cena plynu s dodáním v následujícím měsíci v nejrozvinutějším evropském obchodním bodě TTF dosahovala průměrně necelých 15 EUR/MWh. Rozdíl mezi cenou plynu na evropských plynárenských burzách a průměrnou cenou ruského plynu dodávaného do ČR se vychyloval během roku krátkodobě ve prospěch obou stran a činil maximálně 4 EUR/MWh. Cena plynu produkovaného i dováženého do Evropy se stále více odvíjí od tržního mechanismu na základě nabídky a poptávky. Přesto existují mezi jednotlivými evropskými regiony stále výrazné rozdíly. Ve střední Evropě přetrvává navázání na cenu ropy již jen u méně než třetiny objemu veškerého obchodovaného plynu. Fyzická i obchodní propojenost českého trhu s německým umožňuje téměř dokonalou korelaci českých velkoobchodních cen plynu s cenami v oblasti severozápadní Evropy. Liberalizace trhu s plynem se projevuje i na rostoucích obchodech na krátkodobém trhu s plynem v Evropě. Částečně je situace vyvolána zvýšením doby provozu plynových elektráren. Příkladem je situace na obchodní platformě operátora trhu, kdy bylo na jím organizovaném vnitrodenním trhu s plynem v roce 2017 zobchodováno 3 747 GWh plynu (nárůst ve výši 79,4% oproti roku 2016).

Evropské spotové burzy obchodující se zemním plynem

obr_7.png


Střednědobý horizont

Neobnovení norského kontraktu po roce 2017 se fakticky nijak neodrazí na skladbě dováženého plynu do ČR. Nadále budou dominovat dva zdroje: Rusko a EU. O jejich vzájemném poměru bude rozhodovat primárně cena plynu. Ve výhledu do roku 2022 lze očekávat relativně nízké ceny plynu na evropských trzích (i vzhledem k ruskému plynu) díky velké disponibilitě LNG na světových trzích. Ke konci zkoumaného období by však cena LNG měla postupně růst. Investice do plynárenského sektoru ČR budou ve střednědobém výhledu do roku 2030 souviset především s obnovou technologických zařízení nebo s navyšováním bezpečnosti zásobování a nebudou výrazně záviset na rozvoji spotřeby plynu. Potřebné investice do plynárenství jsou v jednotlivých případových studiích téměř identické a pohybují se kolem 150 mld. CZK2015 za celé období 2018 až 2030.


Dlouhodobý horizont

Ve výhledu po roce 2030 bude úroveň investic do plynárenství dána především mírou využití zemního plynu v nových oblastech spotřeby – kogenerace, výroba elektřiny, případně CNG a LNG v dopravě, a tedy vývojem celkové spotřeby plynu. Celkové potřebné investice do plynárenství mezi lety 2018 až 2050 dosahují 500 mld. CZK2015 v Koncepční případové studii, 400 mld. CZK2015 v případové studii Unijní – úspory a 475 mld. CZK2015 v případové studii Unijní – nízkoemisní zdroje. Náklady v uvedeném rozpětí sestávají z očekávaných investic provozovatelů do přepravní i distribuční soustavy, zásobníků plynu i z investic těžebních společností.