Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Úvod

Představení Dlouhodobé rovnováhy

Elektroenergetika, teplárenství a plynárenství jsou nejdůležitějšími energetickými systémy a vytvoření prostředí, zajišťující rovnováhu mezi stranou poptávky a nabídky, je bezesporu celospolečenským zájmem. Operátor trhu (OTE, a. s.) je v rámci svých zákonných povinností povinen zpracovávat a předávat Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli přenosové soustavy elektřiny a provozovateli přepravní soustavy plynu alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.

Studie pracovala s daty ze září 2017 a byla vydána v prosinci 2017.


Obecným cílem studie Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu je identifikace možných problémů a nároků energetiky, nalezení problematických či nebezpečných tendencí a stanovení limitů a rizik v dlouhodobém horizontu, a to konkrétně pro období 2018 až 2050. Zpracovávaná studie však svým pojetím nepredikuje způsob rozvoje, indikuje pouze nutná opatření, investice a důsledky při volbě určitého směru rozvoje energetiky, který je modelován předem definovanou případovou studií. V poměrně dynamickém prostředí, jakým je energetika obecně, tak dává tato studie čtenáři možnost vlastních analýz při změně vstupních podmínek na trhu s elektřinou nebo plynem nebo při potřebě odklonu od zvolených předpokladů. Tímto přístupem napomáhá tato studie rozvoji energetiky a napomáhá nalézt odpovědi na otázky:

  • Jak masivní aplikace úsporných opatření a přechod k nízkoemisní energetice změní rozvoj energetiky?
  • Jaké jsou možnosti vývoje poptávky po elektřině, teple a plynu?
  • Jaký může být rozvoj a provoz zdrojové základny ES ČR? Jak různé cesty jejího vývoje ovlivní spolehlivost jejího chodu?
  • Jak se může vyvíjet nabídka a situace na trhu s elektřinou a plynem?
  • Jaké množství plynu bude možné získat z tuzemských konvenčních i nových zdrojů, kolik plynu bude potřeba do České republiky importovat?
  • Jaká bude potřeba zásobníků plynu v Česku?
  • Bude kapacita elektrických a plynárenských sítí dostatečná?
  • Jaké jsou technické, ekonomické, environmentální a bezpečnostní důsledky zvoleného směru rozvoje energetiky?


Výstupy z řešení studie v podobě zpráv, prezentací na setkáních odborných skupin a dalších informačních materiálů poskytují decizní sféře České republiky oporu pro politická rozhodnutí o budoucí koncepci energetiky. Tento web je stručným výtahem určeným pro veřejnost; detailní výsledky studie byly předány zákonem stanoveným subjektům. Při zpracování studie byla využita data účastníků trhu ze září 2017.


Případová studie Nulová

Cílem případové studie Nulové v elektroenergetice je indikovat okamžik (rok), kdy přestává být česká ES soběstačná. Výpočty případové studie Nulové jsou prvním krokem řešení, který slouží pro přípravu dalších (soběstačných a provozuschopných) případových studií. Nejsou uvažovány žádné nové zdroje vyjma stávajících, či zdrojů, jejichž zprovoznění je očekáváno (probíhá jejich výstavba).

Cílem případové studie Nulové v plynárenství je indikovat okamžik (rok), kdy poměr celkové kapacity zásobníků plynu vůči jeho roční spotřebě opustí rozmezí stanovené SEK, tedy 35 až 40%. Výpočty případové studie Nulové jsou prvním krokem řešení, který slouží pro přípravu dalších (zásobníkovou kapacitou dostatečně zajištěných) případových studií. Nejsou uvažovány žádné nové zásobníky, vyjma stávajících, či zásobníků, jež jsou v provozu nově a jejichž kapacita s časem ještě poroste, případně připojení zásobníků nacházejících se na území ČR, ale využívaných nyní pro jinou soustavu.


Případová studie Koncepční

Cílem je navrhnout taková opatření, aby byla naplněna Státní energetická koncepce. Se zřetelem na dožívání stávajících zdrojů, nutnost náhrady hnědouhelných zdrojů a s ohledem na koridory uvedené v SEK je nutno uvažovat především zprovoznění nových jaderných bloků, zdrojů na zemní plyn a obnovitelných zdrojů (především FVE a VTE).


Případová studie Unijní – úspory

Cílem je navrhnout taková opatření, která umožní dosažení cílů Roadmap 2050, tedy pokles emisí CO2 o 95% vůči roku 1990. Případová studie Unijní – úspory se snaží tohoto cíle dosáhnout primárně pomocí aplikace maximálních možných úspor energií. V prvním kroku byly analyzovány maximální možné úspory ve všech segmentech spotřeby a takto stanovená poptávka byla konfrontována s disponibilní zdrojovou základnou (tedy dle případové studie Nulové). Provedené výpočty chodu ES ČR ukazují, že soustava není v takovéto konfiguraci provozovatelná – tedy ani při maximální realizaci úspor nelze v ČR rezignovat na výstavbu nových zdrojů. V dalším kroku byly proto přidávány především další bezemisní (jádro, OZE) či nízkoemisní zdroje (zemní plyn), aby bylo provozovatelnosti dosaženo.


Případová studie Unijní – nízkoemisní zdroje

Cíl je stejný jako u případové studie předchozí, tedy navrhnout taková opatření, která umožní dosažení cílů Roadmap 2050. Případová studie Unijní – nízkoemisní zdroje se snaží tohoto cíle dosáhnout primárně pomocí změny stávající zdrojové základny na bezemisní. Případová studie aplikuje úspory shodně s případovou studií Koncepční, zahrnuje však vyšší elektromobilitu a nejvyšší odklon od CZT k DZT (nízkoemisní přístup napříč sektory), a dosahuje tak nejvyšší poptávky. Výrobní mix je řešen opět tak, aby bylo dosaženo cílů Roadmap 2050, tedy bezemisně. Všechny případové studie jsou v základních rysech stručně představeny v následující tabulce.

Stručné představení případových studií

NULOVÁ KONCEPČNÍ UNIJNÍ – ÚSPORY UNIJNÍ – NÍZKOEMISNÍ ZDROJE
 Prověření možnosti
fungování energetiky bez nových investic
Rozvoj energetiky
podobný návrhu
platné SEK 
 Rozvoj energetiky
splnění Roadmap 2050 především pomocí úspor
Rozvoj energetiky
splnění Roadmap 2050 především pomocí zdrojů 
  • Běžný rozvoj spotřeby
  • Mírně vyšší úspory
  • Bez rozvoje nad rámec již připravených záměrů
  • Jen omezený horizont provozu
  • Běžný rozvoj spotřeby, ale i nových technologií
  • Mírně vyšší úspory (30/27)
  • Odpovídá SEK
  • Střední využití uhlí a zemního plynu
  • Střední rozvoj OZE
  • Rozvoj jaderné energetiky
  • Vysoké úspory konečné spotřeby elektřiny
  • Rozvoj nových technologií
  • Spíše nižší využití uhlí a zemního plynu
  • Výrazný rozvoj OZE
  • Rozvoj jaderné energetiky
  • Mírně vyšší úspory (30/27)
  • Rozvoj nových technologií
  • Spíše nižší využití uhlí a zemního plynu
  • Největší možný rozvoj OZE
  • Rozvoj jaderné energetiky