Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Elektrické sítě

Rozvoj a budoucí provoz elektrických sítí je ovlivňován především změnami ve zdrojové základně, spotřebou elektřiny a její lokalizací, tvarem diagramu zatížení, využitím akumulace, výkonovým saldem a z něho vycházejícími přeshraničními toky elektřiny. Délky nových vedení v PS do roku 2050 ukazuje následující tabulka.

Délky nových vedení v PS do roku 2050 (km)

CZ 8.1.png

Střednědobý horizont

  • Rozvoj elektroenergetiky dle případových studií Koncepční a Plynové nevede k potřebě výrazných změn v plánovaném rozvoji elektrických sítí nad rámec toho, jak jej aktuálně připravují jejich provozovatelé.
  • Případová studie Obnovitelná oproti tomu vyžaduje výraznou úpravu a posílení distribučních sítí všech úrovní již ve střednědobém horizontu, a to z důvodu růstu instalovaného výkonu decentrálních zdrojů s připojením do sítí nn a vn. Napěťové poměry a zatěžování vedení v distribučních sítích bude nutné řešit nejen investičními opatřeními do samotných sítí, ale též flexibilitou využívající regulačních množností decentrálních zdrojů, a to jak v oblasti činných, tak jalových výkonů, a také s využitím nových prvků akumulace. Vhodně využívaná flexibilita je nutná pro splnění požadovaných technických kritérií provozu sítí nn, vn i 110 kV.

 

Dlouhodobý horizont

  • Rozvoj přenosové sítě bude ovlivněn vývojem a skladbou zdrojové základny, zvláště realizací nových jaderných zdrojů a velkých elektráren připojených do PS zejména v případové studii Koncepční. Kromě toho má na provoz přenosové sítě nemalý vliv zatěžování přeshraničních vedení mezistátními přenosy energie. Zvláště se to projevuje na přeshraničních profilech, u kterých se v budoucnu připravuje zrušení přeshraničních vedení 220 kV, a to na profilu CZ–PL a CZ–AT.
  • Koncepce rozvoje přenosové sítě v dlouhodobém horizontu předpokládá do roku 2040 postupný přechod na jednotnou napěťovou úroveň 400 kV. Posílení přenosových sítí novými vedeními 400 kV spolu s rostoucím podílem decentrálních zdrojů povede k nižšímu zatěžování prvků přenosové sítě. Udržení napěťových poměrů v provozních mezích si vyžádá instalaci nových kompenzačních prostředků v PS o výkonu až 1 300 MVAr. Celková roční dodávka elektřiny z PS do DS v roce 2025 v případové studii Koncepční činí 46 TWh. V roce 2050 je přenos elektřiny z PS do DS v případové studii Koncepční 58 TWh, v případové studii Obnovitelné je tento přetok o 37 TWh nižší a v případové studii Plynové o 8 TWh nižší.
  • Další rozvoj distribučních soustav nn a vn bude ovlivněn pokračujícím nárůstem instalovaných decentrálních zdrojů a změnou ve struktuře spotřeby – především se jedná o elektromobilitu, která si vyžádá výrazné posilování distribučních soustav na nižších napěťových úrovních. Výraznější bude také potřeba změn v organizaci provozu a způsobu řízení DS – využívání akumulace elektřiny spolu se zaváděním nových řídicích prvků.
  • V případových studiích Koncepční a Plynové jsou aktuálně plánované investice dostatečné pro zajištění provozu sítí všech napěťových úrovní. Avšak případová studie Obnovitelná je bez velmi výrazných investic do rozvoje a posílení DS neprovozovatelná. Pro úspěšnou integraci decentrálních zdrojů, především v případové studii Obnovitelné, bude nutné podstatným způsobem změnit způsob provozu a řízení sítí všech napěťových hladin. Kromě investičních opatření, jako je posilování sítí a výstavba akumulace, je nutné využití řízení spotřeby i výroby na úrovni sítí vn a nn, pro které se předpokládá využití technologií chytrých sítí.