Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Emise skleníkových plynů a znečišťujících látek

Omezováním emisí znečisťujících látek se na světové úrovni zabývá Göteborský protokol (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší), který upravuje limity emisí SO2, NOx a NH3, VOC a jemných částic. Revize z roku 2012 stanovuje nově pro období 2020–2029 podíl snížení emisí oproti roku 2005. Každému státu jsou limity nastaveny individuálně a měly by být plněny dle stanoveného časového plánu. Požadavky protokolu reflektuje EU v revidované Směrnici 2016/2284/EU, o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší přijaté na konci roku 2016. Směrnice převzala limity pro snižování emisí zmíněných látek pro období 2020–2029 a navíc stanovila ještě cíle od roku 2030. Směrnice byla do českého práva implementován novelou zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Novela prošla legislativním procesem s účinností od 1. září 2018.

Střednědobý horizont

Zdrojová základna České republiku je v současné chvíli z velké části tvořena uhelnými zdroji, které pokrývají téměř 50 % celkové poptávky po elektřině a téměř 60 % dodávky tepla. Vzhledem k snížení emisí skleníkových plynů o 34 % je cíl do roku 2020 v předstihu splněn. Současně je v předstihu splněn i celounijní cíl snížení emisí roku 2020 o 20 % oproti roku 1990. Do roku 2030 nejsou očekávány výrazné změny v palivovém mixu zdrojové základny a tak ani jedna z představených případových studií neplní emisní cíl skleníkových plynů pro rok 2030. Naopak v emisích znečišťujících látek je energetika České republiky výrazně úspěšnější a už nyní dosahuje výrazného snížení oproti roku 2005. V řešených případových studiích proběhne výrazný pokles v produkci emisí bezprostředně po roce 2020 z důvodu plnění směrnice 2010/75/EU. V roce 2030 dosahuje snížení TZL 70–73 %, SO2 85–86 % a NOx 73–75 % oproti roku 2005. Ve všech sledovaných ukazatelích tak očekáváme splnění požadavků Směrnici 2016/2284/EU.

Dlouhodobý horizont

V dlouhodobém horizontu do roku 2060 se jednotlivé případové studie diferencují. V Koncepční případové studii poklesnou emise skleníkových plynů do roku 2050 o 76 % oproti roku 2005. Cílem případových studií Nové technologie a Konzervativní je maximální možné snížení emisí CO2 ekv., a to všemi dostupnými prostředky: jaderné zdroje, obnovitelné zdroje, nové technologie pro maximální využití intermitentní výroby či přímo snižování emisí aj. I přesto výstavba teplárenských paroplynů, které jsou využívány i pro dodávku elektřiny, nedovoluje snížení emisí na hranici cílů EU Energy Roadmap 2050. V případové studii Nové technologie došlo ke snížení o 80 % v roce 2050 a 85 % v roce 2060 ve srovnání s rokem 2005. V případové studii Konzervativní pak došlo ke snížení o 83 % v roce 2050 a o 87 % v roce 2060. Pokles emisí znečišťujících látek je ovlivněn přechodem na zemní plyn, jádro a obnovitelné zdroje, a tak dochází ve všech případových studií k poklesu o 93 až 99 % ve srovnání s rokem 2005.

Obrázek 8.1     Bilance emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny

8.1_2019.png