Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Environmentální dopady

Celosvětové úsilí ke zmírnění klimatické změny je zastřešeno Pařížskou dohodou z roku 2015, kterou ratifikovalo již 179 států světa, včetně České republiky. Dohoda nestanovuje konkrétní emisní limity skleníkových plynů pro ČR, nicméně tyto cíle musí česká energetika i průmysl plnit prostřednictvím unijní legislativy. Unijní cíle na snižování emisí skleníkových plynů v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 jsou stanoveny jako celoevropský závazek snížit emise skleníkových plynů (GHG) o 40% oproti roku 1990.

Omezováním emisí znečisťujících látek se na světové úrovni zabývá Göteborgský protokol, který upravuje limity emisí SO2, NOx a NH3, VOC a jemných částic. Požadavky protokolu reflektuje EU v revidované směrnici 2016/2284/EU o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, přijaté na konci roku 2016. Tato směrnice byla do českého práva implementována novelou zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, s účinností od 1. září 2018.


Střednědobý horizont

Ve střednědobém horizontu je cílem EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 43% oproti roku 2005. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, dojde k revizi EU ETS pro čtvrtou fázi (v období 2021–2030). V rámci revize je navrženo zvýšení rychlosti odepisování povolenek úpravou lineárního redukčního faktoru z 1,74% na 2,2% ročně. Ke stažení aktuálního přebytku povolenek na trhu je od 1. 1. 2019 spuštěn mechanizmus MSR, jehož smyslem je regulovat roční objem povolenek určený k dražbě tak, aby nedocházelo k přebytkům. Do rezervy budou postupně stahovány nevyužité povolenky z aukcí, které nebyly v daném roce přiděleny. V období 2019 a 2023 má být objem přebytečných povolenek stahovaných z trhu do stabilizační rezervy (MSR) na úrovni 24% a poté na úrovni 12%. Systém bude použit, pokud přebytek překročí úroveň stanovenou v právních předpisech o přibližně 833 milionů povolenek. Od roku 2023 bude počet povolenek v rezervě omezen na objem aukcí předchozího roku.

Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 34% a cíl do roku 2020 je v předstihu splněn. Současně je v předstihu splněn i celounijní cíl snížení emisí roku 2020 o 20% oproti roku 1990. Emise znečišťujících látek (SO2, NOx, NH3, VOC a TZL) od roku 1990 poklesly v EU o 67% a lze předpokládat, že tento trend bude nadále pokračovat. Česká republika je ve snižování emisí znečišťujících látek ještě úspěšnější a za stejné období snížila tyto emise o 81%. V řešených případových studiích proběhne výrazný pokles v produkci emisí bezprostředně po roce 2020 z důvodu plnění směrnice 2010/75/EU. V produkci emisí do roku 2030 se jednotlivé případové studie příliš neliší. Emise skleníkových plynů ve střednědobém horizontu v jednotlivých případových studiích poklesnou o 29 až 31%, emise SOX o 77%, emise NOX o 63% a emise TZL o 55% (vše oproti roku 2005). Bilance emisí skleníkových plynů je ukázána na obrázku níže.


Dlouhodobý horizont

Po roce 2030 dochází k dalšímu poklesu všech emisí, ovšem mezi jednotlivými případovými studiemi jsou již patrné rozdíly v emisích skleníkových plynů. V případové studii Koncepční jsou v roce 2050 emise skleníkových plynů nižší o 71 % oproti roku 2005. Ve studiích Obnovitelné a Plynové je oproti roku 2005 snížení emisí skleníkových plynů o 68%, respektive o 53%. Nejvyššího snížení je dosaženo u případové studie Koncepční, která jediná klade důraz na využívání jaderné energie. Obnovitelná případová studie paradoxně dosahuje vyšších emisí než Koncepční, což je způsobeno absencí jádra a nutností využít i plyn (pro dorovnání bilance i z provozních důvodů). Nicméně v dlouhodobém horizontu předpokládají cíle Evropské unie na dekarbonizaci energetiky snížení emisí skleníkových plynů o 96 až 99%. Žádná z analyzovaných případových studií tak nevyhovuje tomuto emisnímu cíli EU. Bude-li další vývoj elektroenergetiky probíhat dle předložených případových studií, bude pro splnění emisního cíle nutné po roce 2040 zavést technologii CCS.

Emise znečišťujících látek klesají shodně ve všech případových studiích až do roku 2050. K tomuto datu poklesnou emise SOX o 93%, emise NOX o 81 až 84% a emise TZL o 80% (vše oproti roku 2005). Emisní cíle plynoucí ze Směrnice 2016/2284/EU, tzn. pokles o 60 až 66% do roku 2050 oproti roku 2005, budou pro znečišťující látky v případových studiích splnitelné.

Bilance emisí skleníkových plynů

CZ 7.1.png