Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Poptávka elektřiny

Na úrovni výhledu poptávky energie předpokládají případové studie stejný ekonomický a demografický vývoj. Pro střednědobý horizont je pro ČR očekáván vyšší hospodářský i obecně společenský růst, byť méně výrazný než v letech 2014 až 2017. Z dlouhodobého pohledu je pak očekávána postupná konvergence ekonomické úrovně ČR k průměru EU. Růst produktu bude výrazným invariantním pozitivním vlivem na růst poptávky elektřiny i plynu. Demografický vývoj ČR bude dle aktuálních předpokladů o něco výrazněji ovlivněn migrací obyvatel do, ale i v rámci Evropy.

Případové studie zpracované v tomto dokumentu předpokládají různou míru dosahování úspor a různé využití energie v nových oblastech. Případové studie Obnovitelná a Plynová mají ve srovnání s případovou studií Koncepční o třetinu vyšší tempo dosahování energetických úspor. Rozdíly ve využití elektřiny a plynu v nových oblastech spotřeby jsou rozmanitější – mezi hlavní rozdíly patří elektromobilita, využití CNG/LNG v dopravě, náhrada energetického i tříděného hnědého uhlí, částečný odklon od CZT.

Pro výše uvedenou trojici případových studií není poptávka elektřiny na úrovni čisté spotřeby výrazně diferencovaná. Ačkoliv se vývoj jednotlivých složek poptávky mezi případovými studiemi výrazně liší, ve výsledku se jejich diferencovaný vývoj z velké části kompenzuje. Vedle obecného hospodářského vývoje bude pro poptávku elektřiny důležitým faktorem především rozvoj elektromobility, uplatnění elektřiny při náhradě fosilních paliv a míra dosahování energetických úspor. Vývoj tuzemské netto spotřeby je znázorněn na následujícím obrázku.

Tuzemská netto spotřeba

CZ 3.1.png

Střednědobý horizont

  • Ve střednědobém horizontu se vývoj poptávky elektřiny dle případových studií významně neliší, což je způsobeno především kompenzací vlivů různé míry dosahování úspor a různé míry rozvoje elektromobility.
  • Koncepční případová studie předpokládá v roce 2030 tuzemskou netto spotřebu se zahrnutím elektromobility ve výši 72 TWh, což je oproti roku 2017 nárůst přibližně o 16%; ve stejné kategorii je to pro případovou studii Obnovitelnou 70 TWh a pro případovou studii Plynovou pak 69 TWh.


Dlouhodobý horizont

  • Rozvoj dle tří výše uvedených případových studií vymezuje do roku 2050 koridor nárůstu poptávky elektřiny na úrovni čisté spotřeby ve výši 25 až 33% oproti roku 2018.
  • V dlouhodobém výhledu jsou případové studie ve výši poptávky diferencovány více, ale opět dochází ke kompenzaci především vlivu různé míry dosahování úspor a různého vývoje elektromobility.
  • Koncepční případová studie předpokládá v roce 2050 tuzemskou netto spotřebu se zahrnutím elektromobility ve výši 83 TWh, což je oproti roku 2017 nárůst přibližně 33%; ve stejné kategorii je to pro případovou studii Obnovitelnou 80 TWh a pro případovou studii Plynovou pak 78 TWh.
  • Velmi významným růstovým faktorem bude uplatnění elektromobilů. Pravděpodobnost, že elektromobilita bude nejvýraznějším druhem automobilové trakce (přibližně 35 až 50 % celkového počtu běžných osobních vozidel) od minulého roku narostla.
  • V případových studiích Obnovitelné a Plynové, které kladou větší důraz na nové politiky EU, je předpokládána poptávka sektoru elektromobility v roce 2050 na úrovni přibližně 12 TWh; v případové studii Koncepční je to jen přibližně 6 TWh.
  • Případové studie se výrazně liší v množství elektřiny vyrobené na úrovni sítí nízkého napětí. Dle případové studie Koncepční tato výroba v roce 2050 činí přibližně 4,7 TWh, dle případové studie Obnovitelné 19 TWh a dle případové studie Plynové přibližně 5,4 TWh.
  • Výroba na nejnižší distribuční úrovni nízkého napětí – na odběrném místě – bude snižovat množství síťově dodávané elektřiny, a navíc navyšovat množství nevykazované spotřeby. V případě Koncepční případové studie může nevykazovaná spotřeba činit přibližně 2 TWh, v případě Obnovitelné pak až přibližně 9 TWh.