Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Poptávka plynu

Volba směru vývoje energetiky bude mít na poptávku plynu v ČR zásadní vliv. Vedle obecného hospodářského vývoje bude pro poptávku plynu důležitým vlivem především využití plynu při monovýrobě elektřiny a v kombinované výrobě elektřiny a tepla a obecně při náhradě fosilních paliv s větší emisivitou, především tuzemského hnědého uhlí.

Až do minulé verze Očekávané dlouhodobé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu platilo, že nejvyšší poptávky plynu by Česká republika dosahovala v případě rozvoje energetiky v souladu s platnou SEK. Nejvýraznějším faktorem růstu poptávky plynu by tak byla nutnost nahradit tuzemské energetické hnědé uhlí. Z analýz pro výše uvedenou trojici případových studií z řešení v roce 2018 však vyplývá, že případná potřeba nahradit jadernou energetiku vyvolá ve srovnání s náhradou tuzemského energetického hnědého uhlí přibližně dvojnásobnou poptávku zemního plynu – kompletní náhrada jaderné energetiky by tedy byla zdaleka nejvýraznějším možným růstovým faktorem poptávky plynu. Celková spotřeba plynu je ukázána na následujícím obrázku.

Celková spotřeba plynu

CZ 11.1.png

 

Střednědobý horizont

  • Ve střednědobém horizontu se vývoj poptávky plynu dle případových studií významně neliší, což je způsobeno především velmi podobným vývojem poptávky plynu pro monovýrobu elektřiny a KVET a také kompenzací některých prorůstových a protirůstových vlivů. Případová studie Obnovitelná a Plynová mají vyšší míru úspor, ale pro většinu případů také vyšší míru uplatnění plynu v nových oblastech.
  • Koncepční případová studie předpokládá v roce 2030 celkovou spotřebu plynu se zahrnutím CNG/LNG ve výši 112 TWh, což je oproti roku 2017 nárůst přibližně o 25%; ve stejné kategorii je to pro případovou studii Obnovitelnou 104 TWh, a pro případovou studii Plynovou pak 111 TWh.

 

Dlouhodobý horizont

  • Do roku 2040 předpokládají všechny případové studie výrazný růst poptávky plynu; po roce 2040 pak poptávka výrazně poroste jen u případové studie s náhradou jaderné energetiky, tedy u případové studie Obnovitelné a především u případové studie Plynové.
  • Koncepční případová studie v roce 2050 předpokládá hodnotu celkové spotřeby plynu ve výši 151 TWh, což je hodnota srovnatelná s hodnotou dle případové studie Decentrální z řešení v roce 2016 či případové studie Koncepční z řešení v roce 2017.
  • Využití plynu pro monovýrobu elektřiny by pro případ potřeby kompletně nahradit jadernou energetiku bylo zdaleka nejvýznamnějším růstovým faktorem poptávky plynu v ČR, a to i v případě intenzivního rozvoje obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Plynové zdroje by v podmínkách ČR ročně spotřebovaly z důvodu náhrady posledních dvou jaderných bloků (Jaderná elektrárna Temelín) přinejmenším přibližně 22,5 TWh plynu (případová studie Obnovitelná), nebo také až 31,3 TWh (případová studie Plynová).
  • Vedle monovýroby elektřiny a KVET bude pro rozvoj poptávky plynu určující využití při náhradě tříděného hnědého tuzemského uhlí a využití v dopravě ve formě CNG a LNG. Využití CNG a LNG v dopravě bude podle aktuálního výhledu dočasné.
  • Spotřeba plynu ve formě CNG a LNG v dopravě bude v případové studii Koncepční a rok 2050 přibližně 17 TWh, v případové studii Obnovitelné přibližně 10 TWh a u případové studie Plynové přibližně 21 TWh.
  • Celková spotřeba plynu (včetně CNG/LNG) by dosáhla v roce 2050 dle případové studie Koncepční hodnoty 151 TWh, což je oproti roku 2017 nárůst přibližně 69%, ve stejné kategorii je to pro případovou studii Obnovitelnou 138 TWh, a pro případovou studii Plynovou pak 219 TWh.