Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Provoz ES ČR

Rozvoj výrobní základny a podpůrných opatření provozu je ve všech případových studiích navržen tak, aby byl zajištěn provoz s požadovanou normou spolehlivosti. Podpůrná opatření jsou nasazována v nákladově nejvýhodnějším pořadí, tedy od nejsnáze a nejlevněji realizovatelných (řízení spotřeby, elektrokotle) po ta nejdražší (technologie P2G).

Dnešní způsob provozu ES ČR bude zachován přibližně do roku 2030. Očekávaný úbytek regulujících zdrojů a nárůst zdrojů decentrálních, často obnovitelných a intermitentních, vyvolá potřebu včas podchytit nové možnosti statické i dynamické flexibility. S ohledem na rozptýlený charakter nových zdrojů bude potřeba jejich provoz řídit pomocí technologicky nebo lokálně orientovaných agregátorů. V případě nezávislých agregátorů půjde o nové subjekty, které zajistí transformaci řady drobných možností flexibility do podoby standardních měřitelných a obchodovatelných produktů. Dodávky elektřiny podle primárních paliv jsou znázorněny na obrázcích níže.

Střednědobý horizont

Aktuální přebytek výkonové bilance bude vlivem odstavování zdrojů výrazně snížen. Sníží se tedy export elektřiny. Z vyhodnocení ukazatelů LOLE a ENS plyne, že pokud nedojde k neočekávaně včasnějšímu odstavení důležitých zdrojů, bude soustava i přesto spolehlivě provozovatelná.

Provoz soustavy se předpokládá ve všech třech případových studiích ve většině ukazatelů velmi podobný. Jaderné elektrárny mohou v tomto období pracovat s plným využitím pohotového výkonu. Větší elektrárny, spalující tuhá paliva, si udrží využití pohotového výkonu na 60–70%. Dodávka elektřiny z hnědého uhlí klesne vlivem odstavování z 35 TWh na zhruba 29 TWh, tedy na stejnou úroveň jako dodávky elektřiny z jaderného paliva. Dodávky elektřiny ze zemního plynu stoupnou zhruba o 20% na 5 TWh (v Koncepční případové studii) až 6 TWh (v Plynové případové studii). Současně je očekáváno využití pohotového výkonu velkých elektráren, spalujících zemní plyn, mezi 20 a 25 %. Nejrychleji porostou dodávky elektřiny z OZE, z necelých 8 TWh na 11,5 TWh (v Koncepční případové studii) až 18 TWh (v Obnovitelné případové studii), což představuje nárůst o téměř 50, resp. 130%.

Na úrovni celé ES ČR se dodávky elektřiny z velkých zdrojů sníží ze 75 na 70 TWh. Dodávky z malých zdrojů (připojené do napěťové úrovně nn či vn) stoupnou z 9 TWh na zhruba 13 TWh (v Koncepční případové studii) až 19 TWh (v Obnovitelné případové studii).

Instalovaný výkon v současnosti standardně regulujících zdrojů klesá již k roku 2025 na 80%. Oproti tomu u potřeby regulačních rezerv (technické, nikoliv obchodní ve formě PpS) se očekává nárůst o zhruba 12% (v Plynové případové studii) až 22% (v případové studii Obnovitelné).

V případových studiích Koncepční a Plynové je předpokládáno využití denní akumulace především pro zajištění provozovatelnosti sítí. Celkem se jedná o instalovaný výkon 130 MW v roce 2030. V Obnovitelné případové studii je potřeba této denní akumulace vyšší (375 MW). V této případové studii je od roku 2026 denní akumulace potřebná i pro vyrovnání výkonové bilance na úrovni celé soustavy, v roce 2030 činí 500 MW. Celkové množství denní akumulace v případové studii Obnovitelné pro rok 2030 tak může dosáhnout až 875 MW.

Koncepční případová studie – dodávky elektřiny

CZ 5.1.png

 

Dlouhodobý horizont

Mezi roky 2030 a 2031 bude odstaveno dalších přibližně 550 MW uhelných elektráren, a dodávky elektřiny z uhlí tedy znovu poklesnou. V dalších letech je provoz dle případových studií výrazně diferencován. Mezi roky 2036 a 2045 se ve všech třech případových studiích počítá s odstavením dalších téměř 6 GW instalovaného výkonu v uhelných a jaderných blocích, nahrazování jejich výpadku je ale zcela odlišné.

V Koncepční případové studii dodávka z nových jaderných bloků nahrazuje výpadek svých předchůdců i většinu dodávek elektřiny z hnědého uhlí. Nárůst výroby z jaderných zdrojů je oproti SEK opožděn, podíl na výrobě elektřiny v roce 2040 dosahuje 37,5%, a je tedy pod úrovní očekávanou v SEK
(46–58%), kterou splní až v roce 2045. Zpoždění výstavby JE oproti mnohým předpokladům z minulých let je důvodem pro spuštění několika paroplynových bloků do roku 2041. Nárůst dodávek elektřiny ze zemního plynu (i při stoupajících hodnotách využití) je téměř trojnásobný a pokryje zbytek výpadku po hnědém uhlí.

Extrémní rozvoj intermitentní výroby v Obnovitelné případové studii způsobuje nárůst potřebné zálohy výkonu. Podobný trend je možné v menší míře sledovat i v Koncepční případové studii, zde je to však dáno provozem zdrojů s velkými jednotkovými výkony. V dlouhodobém horizontu dosahují LOLE a ENS hodnot dle normy.

V Obnovitelné případové studii je výpadek dodávek elektřiny vyrobené v jaderných zdrojích a zdrojích využívajících hnědé uhlí nahrazován především OZE. Náhradu zbývající části dodávek, včetně nárůstu tuzemské spotřeby, tvoří elektřina ze zemního plynu a její více než dvojnásobný nárůst. Vysoké dodávky z intermitentních zdrojů vyžadují instalaci dalších plynových zdrojů pro funkci stojící rezervy, trvale se rychle rozvíjí denní akumulace elektřiny. Výroba a zpětné užití syntetického metanu kulminují v roce 2040.

Obnovitelná případová studie – dodávky elektřiny

CZ 5.2.png

V Plynové případové studii jsou rozhodující náhradou chybějících dodávek z uhelných a jaderných bloků zdroje na zemní plyn. Kromě nárůstu instalovaného výkonu zdrojů na zemní plyn narůstá i jejich využití. Využití stoupá i u zdrojů na tuhá paliva a jaderné zdroje znovu dosahují využití 100%. Denní akumulace se rozvíjí jen mírně.

Plynová případová studie – dodávky elektřiny

CZ 5.3.png

V období po roce 2045 nastávají v případové studii Koncepční jen minimální změny. V případových studiích Obnovitelné a Plynové naopak nastává velká změna v dodávkách elektřiny. Končící dodávky z JE jsou nahrazeny dodávkami ze zemního plynu. Ty obstarají dva nové paroplynové bloky při zvýšení dosahovaného využití celé skupiny do roku 2048. V Obnovitelné případové studii je však naznačen následný pokles, protože meziroční přírůstky dodávek z OZE jsou zde stále výrazné. Proto nadále pokračuje rychlý rozvoj denní akumulace. Rozvoj denní akumulace v Plynové případové studii je primárně určen k řešení regulačních potřeb sítí.

V koncovém roce 2050 dosahují dodávky elektřiny z centrálních zdrojů v jednotlivých případových studiích Koncepční/Obnovitelné/Plynové ročních úhrnů 73/38/61 TWh a z decentrálních zdrojů obdobně úhrnů 19/55/21 TWh.