Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Provoz plynárenské soustavy

Provoz plynárenské soustavy je aktuálně dobře zajištěn. Zásobníková kapacita je dostatečná. Vlivem výrazných změn energetiky ČR a vlivem náhrady energetického hnědého uhlí ve všech případových studiích však dojde k velmi výraznému navýšení využití plynu. U případových studií Obnovitelné a Plynové je na konci dlouhodobého horizontu nárůst dále navýšen tím, že v tomto období již nejsou v ČR uvažovány žádné nové ani stávající jaderné zdroje. Míra navýšení je otázkou volby energetického mixu (podíl OZE na náhradě hnědého uhlí, a případně jaderné energetiky) a dále otázkou míry aplikace úsporných opatření.


Střednědobý horizont

  • Dojde k navýšení přepravy plynu mezi obchodní oblastí Gaspool a CEGH v Rakousku. Na poptávku trhu reaguje společnost NET4GAS projekty označovanými jako Capacity4Gas. Vlivem navýšení tranzitů přes území ČR dojde k navýšení využití kapacit severní i jižní větve, což se mj. odrazí v navýšení doby využití kompresorových jednotek. Přepravce proto plánuje obměnu strojového parku prakticky na všech kompresních stanicích.
  • Ve střednědobém horizontu dojde pravděpodobně k významnému navýšení kapacity zásobníků plynu napojením zásobníku v Dolních Bojanovicích na českou soustavu. Navýšení poptávky plynu v tomto období není ve srovnání s pozdějším vývojem příliš významné. Investice do další zásobníkové kapacity tedy nebudou potřebné.
  • Investice mohou mířit do posílení efektivity využívaných kapacit a navyšování přepravních kapacit s cílem diverzity dodávek plynu do ČR a, v případě již zmíněné situace na Severní Moravě, i do vnitrostátních přepravních kapacit.
  • Rozvoj spotřeby plynu, nezávisle na případové studii, ve středních Čechách a v okolí Prahy bude více limitovat kapacitu pro vtláčení do zásobníku Háje.


Dlouhodobý horizont

Výhled provozu plynárenské soustavy z pohledu zajištění denních bilancí poptávky a nabídky do roku 2050 charakterizují následující body:

  • Ve všech případových studiích dojde do roku 2050 k nárůstu denních hodnot spotřeby (o 42% pro studii Koncepční a Obnovitelnou a až o 88% pro studii Plynovou).
  • Růst denních i ročních spotřeb bude způsoben především vyšším využitím plynu při monovýrobě elektřiny a v KVET, a to především v případové studii Plynové.
  • Využití plynu při výrobě elektřiny vyžaduje adekvátní rozvoj zásobníkové kapacity a výkonu čerpání, protože bezpečnost dodávek plynu bude při vysoké výrobě elektřiny z plynu podmiňovat bezpečnost dodávek elektřiny, která má v energetice státu ještě méně zastupitelnou pozici.
  • Pro případovou studii Plynovou byl navržen rozvoj zásobníkové kapacity na úrovni geologického potenciálu ČR (přibližně 2 200 mil. m3 nových kapacit) a v této případové studii není splněn požadavek na minimální poměr kapacity zásobníků k roční spotřebě plynu ve výši 35%; poměr dosahuje v roce 2050 hodnoty pouze 31%, jak je vidět na obrázku níže.
  • Rozvoj tuzemských zásobníků není jedinou možností, jak flexibilitu a zálohu v dodávkách plynu zajistit. Lze uvažovat o zajištění zásobníkové kapacity v zahraničí (zde by bylo nutné mít zajištěnou pevnou kapacitu na mezistátním profilu) či se spolehnout na krátkodobý trh s plynem. Obojí s sebou nese navýšení energetické, a tím i bezpečnostní závislosti na zahraničí, které je v situaci, kdy bude plyn rutinně využíván k výrobě elektřiny a ke kombinované výrobě elektřiny a tepla, velmi rizikové. Podobně jako při zajištění provozní flexibility a zálohy pro provoz ES, i v případě soustavy plynárenské je v investičně nestabilním prostředí velké riziko, že flexibilita a záloha nebude dostupná obecně v celé EU.
  • Přepravní soustava bude po realizaci rozvojových projektů kapacitně velmi dobře dimenzovaná a je schopna pokrýt tuzemskou extrémní spotřebu, která nastala v Plynové případové studii. Nárůst tuzemské poptávky může významněji ovlivnit tranzitní schopnost soustavy především ve směru na Lanžhot a do Polska.
  • Pro maximální možné zabezpečení dodávek plynu pro nové zdroje na severní Moravě, především dle rozvoje v Plynové případové studii, by bylo nutné dále posílit přepravní kapacity do regionu nad rámec plánovaného plynovodu Moravia. Výpadek dodávek z uvažované DN 1000 by přímo ohrožoval provoz zdrojů a výrobu elektřiny v ČR. Současná větev DN 700 by v žádné z uvažovaných případových studií nemohla kapacitně potřebám zdrojové základny postačit.
  • Rozvoj zdrojové základny ES ve středních Čechách je soustava schopna pokrýt pouze za předpokladu, že zvýšeným tokům bude uzpůsobena technická vybavenost stanice v Hospozíně.

Poměr kapacity zásobníků ke spotřebě – s novými zásobníky dle studií rozvoje

CZ 14.1.png