Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Řešené případové studie

Dlouhodobá rovnováha byla v roce 2018 řešena pro čtyři rozvojové případové studie, které vycházejí z požadavku soběstačnosti ČR v pokrytí poptávky elektřiny a zajištění spolehlivého provozu celé soustavy. Koncepční případová studie analyzovala rozvoj dle Státní energetické koncepce. Případová studie Obnovitelná simulovala provoz s velmi vysokým rozvojem obnovitelných zdrojů, a testovala, zda, za jakých podmínek a do jaké míry by extrémní rozvoj OZE mohl nahradit výrobu v jaderných zdrojích. Plynová případová studie analyzovala, jakým způsobem by výroba elektřiny z jádra mohla být nahrazena výrobou elektřiny z plynu při rozvoji ostatních zdrojů přibližně v intencích SEK. Čtvrtá případová studie, Nulová, testovala provoz elektrizační soustavy bez investic do nových zdrojů elektřiny a v případě plynárenské soustavy pak provoz bez nových zásobníkových kapacit.

 

Nulová případová studie

V Nulové případové studii elektroenergetiky se předpokládá pouze provoz současných zdrojů a jejich budoucí postupný útlum dle známých údajů jejich provozovatelů, nepředpokládají se žádné nové zdroje vyjma zdrojů, které jsou v době zpracování studie těsně před dokončením, nebo se již nacházejí ve zkušebním provozu a jejichž zprovoznění lze považovat za racionálně věrohodné. Jedná se zejména o zdroje přímo navázané na průmyslovou výrobu (závodní elektrárny), jejichž zprovoznění je významné z lokálního hlediska, celosystémově však nikoliv. Výsledky případové studie Nulové ukazuje pro několik možností odstavování stávajících zdrojů následující obrázek.

Přebytky a nedostatky pohotového výkonu v elektroenergetice

CZ 2.1.png

Případová studie Nulová v plynárenství vychází z analýzy výchozího stavu řešení, kdy je pro očekávanou poptávku plynu detekována potřeba nové zásobníkové kapacity. Cílem je indikovat okamžik (rok), kdy poměr celkové kapacity zásobníků plynu vůči jeho roční spotřebě opustí rozmezí stanovené Státní energetickou koncepcí, tedy 35 až 40 %. Výpočty případové studie Nulové jsou prvním krokem řešení, který slouží pro přípravu dalších (zásobníkovou kapacitou dostatečně zajištěných) případových studií. Nejsou uvažovány žádné nové zásobníky vyjma stávajících či zásobníků, jež jsou v provozu nově, a jejich kapacita s časem ještě poroste (Dambořice), případně připojení zásobníků nacházejících se na území ČR, ale využívaných nyní pro jinou soustavu (Dolní Bojanovice). Tyto kapacity se uplatňují i ve všech dalších případových studiích a způsobují nárůst poměru kapacity ku spotřebě hned na počátku řešeného období. Poměr kapacity zásobníků ke spotřebě bez nových zásobníků ukazuje následující obrázek.

 

Poměr kapacity zásobníků ke spotřebě plynu

CZ 2.2.png

 

Koncepční případová studie

Cílem je navrhnout taková opatření, aby mohla být naplněna Státní energetická koncepce. Koncepční případová studie vychází z koridorů vytyčených ve Státní energetické koncepci a konkretizuje rozvoj ES ČR dle jejího Optimalizovaného scénáře a dle názorů představitelů české decizní sféry (především MPO) z roku 2018. Pro tuto případovou studii je charakteristická výstavba jaderných bloků v obou stávajících lokalitách a racionální rozvoj obnovitelných zdrojů. Doplněny jsou rovněž plynové zdroje. Instalovaný výkon v elektroenergetice je uveden na následujícím obrázku.

Koncepční případová studie – instalovaný výkon v elektroenergetice

CZ 2.3.png

Předpokládaný vývoj poptávky plynu a kapacity zásobníků ukazuje obrázek níže. Zásobníky plynu jsou uvažovány jako v případové studii Nulové, a navíc byla indikována potřeba další kapacity, a to, s ohledem na parametry těžby a vtláčení, kavernového i ložiskového typu:

  • 200 mil. m3 od roku 2030 (kavernový),
  • 500 mil. m3 od roku 2037 (ložiskový),
  • 600 mil. m3 od roku 2040 (ložiskový).

Poptávka plynu a kapacita zásobníků – Koncepční případová studie

CZ 2.4.png

 

Obnovitelná případová studie

Cílem je navrhnout taková opatření, aby byla zachována soběstačnost České republiky v pokrývání poptávky po elektřině i v případě, že nebudou v ČR zprovozněny žádné nové jaderné bloky. Primárně je vzniklý deficit řešen obnovitelnými zdroji. Z provozních důvodů jsou pak přidány plynové bloky (SCGT, CCGT), plynové motory a ve značné míře také akumulační prostředky. Instalovaný výkon je uveden na následujícím obrázku.

Obnovitelná případová studie – instalovaný výkon

CZ 2.5.png

Předpokládaný vývoj poptávky plynu a kapacity zásobníků ukazuje obrázek níže. Zásobníky plynu jsou uvažovány jako v případové studii Nulové, a navíc byla indikována potřeba další kapacity, a to, s ohledem na parametry těžby a vtláčení, kavernového i ložiskového typu:

  • 500 mil. m3 od roku 2037 (ložiskový),
  • 200 mil. m3 od roku 2045 (kavernový).

 

Poptávka plynu a kapacita zásobníků – Obnovitelná případová studie

CZ 2.6.png

 

Plynová případová studie

Cílem je navrhnout taková opatření, aby byla zachována soběstačnost České republiky v pokrývání poptávky po elektřině i v případě, že nebudou v ČR zprovozněny žádné nové jaderné bloky. Primárně je vzniklý deficit řešen plynovými zdroji. Instalovaný výkon je uveden na následujícím obrázku.

Plynová případová studie – instalovaný výkon

CZ 2.7.png

 

Předpokládaný vývoj poptávky plynu a kapacity zásobníků ukazuje obrázek níže. Zásobníky plynu jsou uvažovány jako v případové studii Nulové, a navíc byla indikována vysoká potřeba další kapacity, a to, s ohledem na parametry těžby a vtláčení, kavernového i ložiskového typu:

  • 200 mil. m3 od roku 2030 (kavernový),
  • 500 mil. m3 od roku 2037 (ložiskový),
  • 600 mil. m3 od roku 2040 (ložiskový),
  • 1 000 mil. m3 od roku 2040 (ložiskový).


Poptávka plynu a kapacita zásobníků – Plynová případová studie

CZ 2.8.png