Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Trh a ekonomika elektroenergetiky

Obrázek 10.1    Odhad ročních investic do ES

10.1_2019.png

Obrázek 10.2    Odhad ročních nákladů výroby elektřiny

10.2_2019.png


Střednědobý horizont

Dopad ukončení výroby elektřiny z německých jaderných elektráren a začátek masivního odstavování uhelných elektráren se vzhledem k provázanosti jednotlivých elektrizačních soustav velmi pravděpodobně projeví na růstu cen silové elektřiny v celém středoevropském prostoru. Na úrovni krátkodobého obchodování se projeví skladba výrobní základny, primárně tvořena zatím nedostatečně řízenou produkcí větrných a solárních elektráren, ve vysokých rozdílech cen silové elektřiny v průběhu dne či týdne. Tato cenová volatilita může iniciovat celou řadu inovativních obchodních příležitostí, obecně se však očekává, že cena silové elektřiny na dlouhodobém trhu poroste. Průměrná roční cena silové elektřiny se zpočátku třetí dekády udrží kolem hranice 50 EUR/MWh. Od roku 2023 se v české ES očekává cenový růst, iniciovaný zvýšením cen na německé burze. V roce 2030 se očekává růst ceny elektřiny až na hranici 65 EUR/MWh, což odráží předpokládanou vyšší cenu povolenek, paliv a očekávané změny ve zdrojové základně. Cena povolenky se v tomto období bude pohybovat mezi 25 až 30 EUR/tCO2.


Dlouhodobý horizont

Po roce 2030 se silněji projeví omezení výroby elektřiny v levných uhelných elektrárnách spolu s růstem výroby elektřiny z plynu a obnovitelných zdrojů na výrazném růstu měrných výrobních nákladů elektřiny (LCOE). Zejména růst podílu výroby elektřiny z větrné a sluneční energie vyvolá zvýšenou potřebu neproduktivních investic do akumulačních technologií a inovativních síťových řešení, které mohou zcela eliminovat pozitivní vliv poklesu ceny technologií fotovoltaických a větrných elektráren. Klíčovým faktorem ve srovnávání finanční výhodnosti investice v různých případových studiích je úroveň diskontní sazby. Při diskontní sazbě ve výši 5 %, tedy nižší než je běžná komerční sazba, vychází jako nákladově nejméně efektivní studie Nové technologie s náklady ve výši 3 087 CZK2019/MWh v roce 2060. Takto načrtnutá cesta vývoje elektrizační soustavy zahrnuje celou řadu nákladných technologických řešení včetně instalace malých modulárních jaderných reaktorů či výroby vodíků jako formy sezónní akumulace. Výrobní náklady elektřiny v Konzervativní studii dosahují 2 855 CZK2019/MWh, zatímco v případě Koncepční se zastaví na úrovni 2 731 CZK2019/MWh. 

Celkové roční náklady na výrobu elektřiny dosáhnou v roce 2060 až 224 mld. CZK2019 v případové studii Nové technologie, 198 mld. CZK2019 v Koncepční, zatímco s nejnižšími náklady ve výši 181 mld. CZK2019 pracuje případová studie Konzervativní.