Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Úvod

Elektroenergetika a plynárenství jsou nejdůležitějšími energetickými systémy a zajištění rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou je celospolečenským zájmem. Operátor trhu (OTE, a.s.) je povinen1 zpracovávat a předávat Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Cílem studie je prověření možných cest vývoje elektroenergetiky a plynárenství, nalezení problematických či nebezpečných tendencí a stanovení limitů a rizik, a to pro období 2020 až 2060. Při zpracování studie byla využita data účastníků trhu ze září 2019.

Studie pracovala s daty ze září 2019 a byla vydána v prosinci 2019.

Právě prověření možných cest rozvoje energetiky jako celku ve vazbě na další sektory, mj. na dopravu, je dnes klíčové. Energetika čelí velkým výzvám, které jsou spojeny především se snižováním emisí skleníkových plynů a se snahami o uhlíkovou neutralitu. Dekarbonizace, či výrazné snížení emisí skleníkových plynů, je dnes v EU převládajícím požadavkem a rovněž Česká republika stojí před rozhodnutím, kdy, jak a do jaké míry jí dosáhnout. Přestože se dnes minimálně na půdě EK vkládají největší naděje do obnovitelných zdrojů, není pravděpodobné, že bude možné zajistit fungování energetiky bez dalších zdrojů energie, především jaderné energie a zemního plynu.

Tématem letošní Dlouhodobé rovnováhy je především srovnání dvou způsobů dosažení výrazného stupně dekarbonizace, kterou ukazují případové studie Nízkouhlíková – nové technologie (využívající k dekarbonizaci ve velké míře nové technologie především v elektroenergetice) a Nízkouhlíková – konzervativní (spoléhající při dekarbonizaci na prověřené technologie).

Řešené případové studie jsou zasazeny do středoevropského prostoru (v případě plynu je kontext násobně širší) a ilustrují důsledky pro českou energetiku při jejím konkrétním rozvoji, a to s maximálně možným provázáním řešení elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Případové studie využívají tzv. Sector coupling, především mezi elektroenergetikou a teplárenstvím, ale také elektroenergetikou a plynárenstvím. Přínos studie není jen v tom, že stanoví, jestli bude možné elektrizační a plynárenskou soustavu provozovat za konkrétních okolností. Studie přináší výhled poptávky elektřiny, tepla i zemního plynu, objasňuje, jestli bude na její pokrytí poptávky dostatek primárních zdrojů, co to bude znamenat pro emise skleníkových plynů a jaké to bude mít ekonomické dopady. Zahrnuty jsou i detailní analýzy elektrických i plynárenských sítí. Při analýzách byly využity detailní a provázané modely provozu zdrojové části elektroenergetiky a elektrických a plynárenských sítí.

V energetice se střetávají světy politické, ekonomické i ideologické, zájmy veřejnosti, státní správy i soukromých subjektů, pohledy milovníků staré i nové energetiky. Zodpovědně prováděné analýzy takového sektoru musí ctít tři elementární prvky: trvalou konzistentnost, maximální transparentnost, a především nezávislost. Studie Dlouhodobá rovnováha tyto principy vždy ctila a je jimi zavázána i v letošním vydání.

 

 

1 § 20 odst. 4 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; dále Státní energetická koncepce, cíl 6.2e.