Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Zdroje a přepravní trasy pro Česko

Území České republiky protíná soustava tranzitních plynovodů, které přepravují ruský zemní plyn v množství několikanásobně vyšším (přibližně 34 mld. m3), než činí česká domácí spotřeba (přibližně 8 mld. m3), k odběratelům střední a západní Evropy. Díky tranzitní soustavě má také Česká republika velmi dobrý přístup na další evropské trhy, především německý a rakouský.


Krátkodobý horizont

Potenciál ČR jako důležité tranzitní země se ještě upevní po zprovoznění nového plynovodu jakožto součást projektu Capacity4Gas, který se stane důležitou spojnicí mezi plynovodem Nord Stream II a odběrateli v Rakousku a Itálii. Dlouho plánovaný interkonektor STORK II, který by umožnil lepší propojení s polskou plynárenskou soustavou a LNG terminálem ve Świnoujście, není z pohledu bezpečnosti dodávek do ČR prioritním projektem. Přesto by mohl přispět k větší obchodní výměně mezi oběma zeměmi a vyšší diverzitě dodávek plynu do ČR. O případné podpoře jeho výstavby se nyní diskutuje mezi Energetickým regulačním úřadem a provozovatelem přepravní soustavy.

Zemní plyn z Ruska v současnosti tvoří přibližně dvě třetiny dováženého plynu do ČR a tento poměr by do roku 2035 neměl klesat, spíš naopak může posilovat v souvislosti s poměrem ceny plynu nabízeného na evropských trzích k cenám vyplývajícím z ruského kontraktu. Vedle malého množství plynu pocházejícího z tuzemské těžby (asi 2% všech dodávek) je jediným alternativním zdrojem právě plyn nakupovaný na plynárenských burzách okolních zemí (nejčastěji Německo). Uvažovaný rozsah produkce syntetického metanu a domácí těžba plynu jsou uvedeny v tabulce níže.


Dlouhodobý horizont

V dlouhodobém horizontu bude ruský plyn nadále dominovat mezi dodavateli do EU, a tím hypoteticky navyšovat závislost ČR na ruském plynu. Perspektivní oblastí, umožňující vyšší diverzifikaci zdrojů plynu pro země EU, je vedle ázerbájdžánského plynu (plynovody TANAP a TAP jsou ve výstavbě) a plynu pocházejícího z východního středomoří (projekt plynovodu EastMed zaměřený na izraelské, kyperské či egyptské zdroje plynu) také zkapalněný zemní plyn. Kapacita LNG terminálů je dnes v Evropě využívaná na velmi nízké úrovni (přibližně 24%), což je výsledkem poměrově vyšších cen než u většiny plynu dodávaného plynovody z Ruska či Norska. V dlouhodobém horizontu bude s klesající domácí produkcí plynu v EU a snižováním dodávek z Norska a Alžírska po roce 2030 stoupat atraktivita LNG v EU, a to navzdory jeho potenciálně vysoké ceně.

Syntetický metan a domácí těžba plynu

CZ 12.1.png