Pro registrované účastníky a výrobce POZE: Portál CS OTE Sandbox EN

Zdroje primární energie

Do roku 2050 projde česká elektroenergetika, včetně teplárenství, významnou proměnou v oblasti primárních zdrojů. Dominantní bude ústup od hnědého uhlí, nižší využívání černého uhlí, navýšení podílu OZE při výrobě elektřiny a značné posílení pozice zemního plynu. Využívání jaderné energie naroste oproti současnosti v případové studii Koncepční, naopak v případových studiích Obnovitelné a Plynové dojde k postupnému úplnému zániku využití jaderné energie. Spotřeba hnědého uhlí pro elektroenergetiku a teplárenství je ukázána na následujícím obrázku.

Spotřeba hnědého uhlí pro elektroenergetiku a teplárenství (PJ)

CZ 6.1.png


Střednědobý horizont

Spotřeba hnědého uhlí bude postupně klesat, protože budou odstavovány zdroje nesplňující emisní požadavky. Současně bude klesat i produkce hnědého uhlí, přičemž nejvýznamnější změnou bude ukončení těžby na lomu ČSA v I. etapě bez možnosti pokračovat v důsledku platnosti územně-ekologických limitů. Produkce hnědého uhlí na stávajících lokalitách se bude více přizpůsobovat provozu elektráren, které leží v jejich bezprostřední blízkosti. Aby bylo uhlí k dispozici po celou jejich zbývající životnost, bude těžba probíhat nižším tempem, a tak bude omezována dodávka uhlí pro ostatní spotřebitele. Lze předpokládat, že do roku 2030 skončí tuzemská produkce černého uhlí. Současná těžba je na historickém minimu kolem 5 mil. tun. V současnosti zajišťuje těžbu jen společnost OKD, která se v posledním období potýkala se značnými problémy.

Průběžně se bude navyšovat spotřeba zemního plynu, protože se stále více budou uplatňovat menší kogenerační jednotky, nahrazující dosavadní výtopenské zdroje. Spotřeba plynu v energetice a teplárenství naroste ze současných asi 1,3 mld. m3 na přibližně 1,8 mld. m3 kolem roku 2030.

Postupně se bude navyšovat i spoluspalování biomasy a také bude narůstat produkce elektřiny z bioplynu. Situaci by mohla ovlivnit i podpora produkce biometanu.


Dlouhodobý horizont

V období po roce 2030 dojde k zásadnímu poklesu využití hnědého uhlí. Zejména v období mezi roky 2035 a 2040 bude ukončena produkce uhlí na lomu Libouš a s tím také bude ukončen provoz významných zdrojů Tušimice II a Prunéřov II. V tomto období bude dobíhat těžba hnědého uhlí i na Sokolovsku, což bude znamenat ukončení provozu v uhelném zdroji na Vřesové a přechod paroplynového zdroje Vřesová na využívání zemního plynu.

Kolem roku 2045 by mohlo dojít k ukončení těžby na lomu Vršany, zásobujícím prioritně elektrárnu Počerady. Ale i v tomto případě může být další vývoj výrazně korigován v závislosti na vývoji situace kolem uhelného zdroje Počerady – v případě odstavení v dřívějších časových horizontech by uhlí z lomu Vršany mohlo být bilančně k dispozici.

V období kolem roku 2050 by těžba hnědého uhlí probíhala již jen na lomu Bílina ve výši kolem 4 mil. tun ročně a uhlí z tohoto lomu by bylo určeno jen pro blok 660 MW v Ledvicích. Těžba černého uhlí v ČR již patrně nebude probíhat a potřeby tuzemských elektroenergetických zdrojů – asi 1,5 mil. tun – by musely být pokryty dovozem. Černé uhlí je světově obchodováno, problémem je ale dopravní disponibilita. V úvahu připadá zámořská doprava do západní Evropy a následná vlaková doprava do ČR nebo přímo vlakem ze vzdálených oblastí Ruska. Spotřebu zemního plynu rozhodujícím způsobem ovlivní rozhodnutí o dalším směřování jaderné energetiky v ČR. U případových studií Obnovitelné a Plynové je simulováno, že neproběhne obnova zdroje v Dukovanech a po roce 2045 bude odstavena JE Temelín a celá produkce těchto elektráren bude nahrazena zemním plynem. V roce 2050 by tak spotřeba zemního plynu jen pro elektroenergetiku v Plynové případové studii mohla dosáhnout 12 mld. m3, což je o 50 % více, než je veškerá současná spotřeba zemního plynu v ČR. V Obnovitelné případové studii by spotřeba v roce 2050 mohla dosáhnout téměř 6 mld. m3, což je oproti Plynové případové studii zhruba polovina, je to ale dáno masivním uplatněním OZE. Pokud jde o užití zemního plynu v elektroenergetice, samotný nárůst objemu spotřeby nebude jediným faktorem. Pro potřeby regulací, především v Obnovitelné případové studii, bude muset být provozováno mnoho regulačních zdrojů, například přes 1,1 GW ve spalovacích jednotkách pracujících v otevřeném cyklu.

Z hlediska spotřeby plynu za rok sice nepůjde o podstatné objemy, ale nároky na plynárenskou soustavu budou značné. Budou totiž znamenat značně rychlé změny toků v sítích, které budou muset být pro tyto velké, avšak převážně krátkodobé, odběry dostatečně dimenzovány. Záměna hnědého uhlí za zemní plyn způsobí výrazné navýšení dovozu primárních surovin. Ze současných asi 5% dovozní závislosti primárních zdrojů (jaderná energie se považuje za domácí) pro výrobu veškeré elektřiny a pro výrobu tepla v kombinované výrobě dojde k nárůstu na 17% v případové studii Koncepční, na 31% v Obnovitelné a až na 58% v Plynové případové studii. Spotřeba zemního plynu pro elektroenergetiku a teplárenství je znázorněna na následujícím obrázku.

Spotřeba zemního plynu pro elektroenergetiku a teplárenství (PJ)

CZ 6.2.png